Luzern na druhý pohled

Když jsem byla v Luzernu asi před necelými čtyřmi lety poprvé, nenapadlo mě, že jej ještě někdy navštívím. A samozřejmě už vůbec mě tehdy nenapadlo, že někdy budu ve Švýcarsku žít 🙂

Nicméně tehdy při mé první návštěvě se mi město, zejména jeho turisticky nejvíc navštěvované centrum, velmi líbilo – měla jsem pocit, že to tady žije. K čemuž rozhodně přispěl pohled na zaplněné kavárny na nábřeží řeky Reuss.

Musím ale přiznat, že teď už jsem z Luzernu tak nadšená nebyla. Ten turistický ruch a mumraj mě – po návštěvách poklidných švýcarských městeček – docela zaskočil. Chvíli jsem si dokonce připadala jako na nábřeží v centru Prahy v okolí Karlova mostu. Dokonce jsem si začala ostražitě hlídat kabelku, což tady normálně nedělám (klidně ji v obchodě nechám v nákupním vozíku a odejdu opodál). 

Stejně jako je tedy v Praze magnetem Karlův most, v Luzernu jsou to mosty hned dva mosty, které byly součástí městského opevnění. – Spreuerbrücke a Kapellbrücke.  Pro větší a známější Kapellbrücke je charakteristická osmiboká vodárenská věž (dříve maják, vězení, pokladnice a dnes shromaždiště). Oba mosty jsou dřevěné, kryté a oba mají na stropních trámech připevněné zajímavé trojúhelníkové desky s malbami znázorňujícími scény z historie města a švýcarské mytologie. Bohužel na Kapellbrücke jich hodně shořelo při ničivém požáru v roce 1993, takže některé desky jsou originály ze 17.století, některé kopie a některé se bohužel nedochovaly vůbec (stopy po požáru jsou dodnes patrné).

 

Vůbec nejklidnějším místem naší prohlídky města byly hradby ze čtrnáctého století s několika zachovalými strážními věžemi. Procházkou po cimbuří jsme se dostali i do věže Zytturm s nejstaršími hodinami v Luzernu, které mají čestnou výsadu zvonit jednu minutu před ostatními hodinami. Z cimbuří se člověku naskytne krásný výhled na Alpy a na Luzernské jezero (Vierwaldstättersee), které křižují výletní kolesové parníky.