Většina turistů míří do Milána, aby viděli slavný Dóm, navštívili galerie a historické památky, ale to my ne, my nejsme jako většina turistů! Jak určitě všichni dobře víte, jsme fotbalová rodina, takže jsme během naší návštěvy italské metropole jako nejdřív zamířili na známý fotbalový stadion San Siro.
Stadio San Siro, nebo také Stadio Giuseppe Meazza (pojmenovaný po slavném hráči, který hrál jak za Inter, tak AC) je se svou kapacitou 80 018 diváků je jedním z největších v Evropě a největší v Itálii. Dělí se o něj dva týmy italské nejvyšší fotbalové soutěže: Internazionale (zkráceně Inter) a AC Milán. Mmch. dovedete si představit, že by se o jeden stadion dělily Sparta a Slavia? Já teda ne!
Pár týdnů před návštěvou jsme ale zažili pro nás dost velké zklamání (naštěstí jediné). Měli jsme v plánu dětem připravit zážitek v podobě návštěvy stadionu přímo během fotbalového zápasu. Věděli jsme, že v době naší návštěvy se bude hrát poslední zápas sezóny Inter proti Udinese. Výkop zápasu byl přímo skvělý: 15:00, takže nezbývalo než čekat, než dají na internetu do prodeje lístky. Jenže v tento den také změnili čas utkání, a to na 21:00. Jak už jsem psala, byl to poslední zápas sezóny, a proto „sesynchronizovali“ všechny ligové zápasy na jeden čas, pro nás bohužel naprosto nevhodný 🙁 A tak nezbývalo než doufat, že si návštěvu užijeme i bez fotbalu.
Jak se tam dostat
Přímo ke stadionu vede fialová linka metra M5 (místní říkají „lila“), stanice „San Siro Stadio“ (je to konečná stanice, takže ji nemůžete minout). Cesta z centra Milána trvá asi 15 minut. Linka M5 je zbrusu nová, navíc na ní jezdí vlaky bez strojvedoucího, z čehož byly děti naprosto unešené. Jen si to představte, řítíte se tunelem, míjíte protijedoucí soupravy – prostě lepší než horská dráha! 🙂
Abyste se dostali k pokladně, musíte se u stadionu vydat doleva ke vchodu č.8. Vstupenka je společná jak do muzea, tak i na stadion. Pro dospělého stojí 17euro, snížené vstupné je 12euro, děti do 6 let mají vstup zdarma.
Muzeum
Přízemí je věnováno stadionu – jeho výstavbě, úpravám a samozřejmě také slavným zápasům a hráčům, kteří na něm hráli.
V prvním patře se dozvíte o úspěších obou týmů, ať už v italské lize, anebo v mezinárodních soutěžích. Třeba vítězství AC Milán v Lize mistrů v roce 2007. Na galerii můžete obdivovat dresy hráčů obou týmů a italských reprezentantů.
Důležité: po vstupu do muzea rozhodně nevyhazujte vstupenku – budete ji ještě potřebovat, aby vás pustili na stadion!
Stadion
Po vstupu do útrob stadionu jsme nejdříve prošli zónou pro novináře, kde dávají hráči po zápase rozhovory.
Když jsme zjistili, že se můžeme podívat i do kabin obou týmů, začínali jsme mít husí kůži. Kdo není fotbalový fanoušek, tak to asi nepochopí, ale myšlenky „Ty kráááso, já jdu do kabiny AC Milán. Jako do opravdové kabiny! Tady, vážně tady, se převlékal Paolo Maldini! Uááááá! Štípněte mě, ať se probudím!!!“
Ochotný personál nám tady odpověděl na naše záludné otázky a řekl i pár zajímavých faktů. Věděli jste například, že na San Siru hráči vůbec netrénují, že oba kluby mají svá tréninová střediska na severu Itálie u hranic se Švýcarskem? Přesné místo nám bohužel neprozradili 🙁
Jestli jsme měli husí kůži při vstupu do kabin, dokážete si možná představit, jak nám bylo při vstupu přímo na samotný stadion! Vždyť toto místo zná člověk jen z televizní obrazovky!
Fan shop
Tady můžete koupit veškeré suvenýry s logy obou klubů – klíčenkou počínaje, nejnovější kolekcí dresů konče. Můžete si taky nechat na dres natisknout svoje jméno. My jsme si zahráli na hodné rodiče, kteří své děti čas od času rozmazlují, a koupili jsme klukům malý stolní fotbálek.
Musím říct, že pro nás byla návštěva stadionu San Siro zatím největším fotbalovým zážitkem. A jaký byl ten váš? Napište mi do komentářů! A nezapomeňte si tuto fotku uložit na Pinterest!
