Olympijské muzeum v Lausanne je „must-see“ místo pro všechny sportovní fanoušky a příznivce sportovní historie. My jsme se sem vypravili v době konání 23. Zimních olympijských her v jihokorejském Pchjongčchangu. Nasedli jsme do auta směr Lausanne těsně po tom, co Michal Krčmář získal pro Českou republiku stříbrnou medaili v biatlonu.
Jak se tam dostat
Olympijské muzeum sídlí na adrese Quai d´Ouchy 1 v Lausanne, v krásné lokalitě na břehu Ženevského jezera.
1006 Lausanne, Švýcarsko
Muzeum nemá žádné oficiální parkoviště. My jsme měli štěstí a našli jsme volné místo na parkovišti podél Quai d´Ouchy v těsné blízkosti muzea (2,5CHF/hod, max. 3 hodiny). Jinak je možné parkování v nedalekém parkovacím domě Port d´Ouchy (cca 10 minut pěšky od muzea).
Instrukce, jak se sem dostat hromadnou dopravou, se dozvíte přímo na stránkách muzea tady.
Už příchod k muzeu je velmi působivý. K budově muzea stoupáte po schodech, na jejichž stupíncích najdete místa konání olympiád spolu se jmény nosičů olympijské pochodně, kteří zapálili olympijský oheň. Kromě toho tady najdete několik zajímavých sousoší a soch – třeba Emila Zátopka.
Těsně před vchodem projdete pod tyčkou, která ukazuje současný olympijský rekord ve skoku vysokém.
Otevírací doba a vstupné
Od 1.května do 14. října je otevřeno každý den od 9 do 18 hod. Od 15. října do 30. dubna je otevřeno denně mimo pondělí od 10 do 18hod.
V roce 2022 je vstupné je 20 franků pro dospělého nad 16 let, děti do do 15 let mají vstup zdarma. Studenti, senioři a osoby se zdravotním postižením zaplatí za vstupenku 14 franků.
Své svršky si můžete nechat v šatně, kde najdete uzamykatelné skříňky (záloha 1 frank) se jmény olympijských vítězů.
Pchjongčchang 2018
Už při vstupu do muzea vás uvítají dva maskoti. Bílý tygr Soohorang, který je maskotem zimních olympijských her, a medvěd Bandabi, maskot paralympijských her.
Už od prosince je v muzeu připraven program představující tuto méně známou asijsou zemi. Pro děti jsou tu připraveny dva dětské koutky. V místnosti po levé straně vedle vchodu jsou pro ně připraveny různé aktivity. Kromě omalovánek, knížek a her (jak jinak než s korejskými motivy) si například mohou vyzkoušet tradiční jihokorejský kroj. Velmi příjemný personál pomůže vybrat správnou velikost a pak hurá na prohlídku muzea! Na jejím konci si pak děti mohou vyrobit papírový vějíř.
Stálá výstava
Muzeum je promyšleně uspořádáno – jedno patro je věnováno historii olympijských her, od jejich vzniku v antickém Řecku až po historii novodobých olympijských her. Ve dalším patře se dozvíte o vývoji samotných her a různých disciplín. A v patře nazvaném Olympijský duch se ocitnete v olympijské vesnici a tréninkovém centru sportovců.
1. část – Olympijský svět
Tato část zobrazuje historii her od řeckých časů až po současnost. Nejvíce se mi líbila projekce v úvodní místnosti – spojení 3D modelu sportoviště s animací a vysvětlením uspořádání a významu různých budov, chrámů, stadionů, soch atd. Také se tady dozvíte spoustu zajímavých informací. Věděli jste například, že ten, kdo se provinil proti pravidlům tehdejších her, musel nechat vyrobit sochu boha Dia a na podstavec nechat vytesat své jméno jako symbol hanby? Nebo že hry začínaly vždy za druhého úplňku po letním slunovratu a trvaly pět dní?
Asi nemusím připomínat, že za vznikem oživení olympijské myšlenky stojí baron Pierre de Coubertin, francouzský pedagog, sportovec, a hlavně vizionář. Díky němu se v Aténách 23. června 1894 konaly první novodobé olympijské hry.
V této části si také můžete prohlédnout sbírku olympijských pochodní, maskoty a třeba taky modely známých olympijských stadionů. Na mě udělalo dojem i umění okolo olympijských her – ať už sochy, plakáty, grafický a módní design.
Pro mě byl „highlight“ této části výstavy sestřih zahajovacích ceremoniálů na velkoplošném promítání. Vždycky přemýšlím, kolik práce je za dokonale synchronizovanými vystoupeními (a kolik taková sranda stojí).
2. část – Olympijské hry
Tato část je věnována olympijským „artefaktům“ – můžete tady vidět (pozor, ale nedotýkat se!) sportvní vybavení a dresy úspěšných olmypioniků. Část je věnována paralympijským hrám a v malém kinosále můžete zhlédnout šestiminutový film „Inside the race“.
3. část – Olympijský duch
Tato část nás opravdu bavila, protože je velmi interaktivní. Můžete si tady vyzkoušet olympijské dovednosti („biatlonu“ rozhodně nešlo odolat :)) a další hry na postřeh nebo rovnováhu.
Zajímavé bylo také vidět sbírku olympijských medailí. A možnost vystoupat na stupně vítězů byla krásná třešinka na dortu 🙂
Olympijský park
Po návštěvě muzea děti ještě venku otestovaly atletickou dráhu.
Shrnutí
Návštěva muzea opravdu stojí za to, expozice je neuvěřitelně dobře provedená a člověk se tady opravdu hodně dozví. A uvědomí si třeba to, jaký posun se ve sportu za poslední desetiletí odehrál. Například ještě před pár lety se hrál hokej s dřevěnými hokejkami, ty jsou dnes skoro z kosmických materiálů.
I když jsme muzeum navštívili takříkajíc ve špičce (deštivé nedělní odpoledne), nijak jsme se s ostatními návštěvníky nemačkali a strávili jsme tady zhruba 2,5 hodiny. Kdyby se neblížil konec otevírací doby, asi bychom tady dokázali strávit ještě víc času. Výstava je totiž velmi interaktivní skoro pro všechny věkové skupiny. Nicméně by naše děti potěšilo, kdyby popisky a audio záznamy nebyly jen ve francouzštině a angličtině, ale i v němčině (a samozřejmě v češtině 🙂 ).
Muzeum je bezbariérové, k dispozici je přebalovací pult, ve 2.patře se nachází kavárna (která ale nabízí i hlavní jídla). V přízemí hned za pokladnami najdete obchod se suvenýry. Tady si můžete koupit licencované předměty s olympijskou tématikou (trička, odznáčky, maskoty, knihy), ale také vynikající švýcarskou čokoládu nebo hodinky.
Každopádně jsme si návštěvu muzea velmi užili (a české stopy nás potěšily) a děti ho zařadily po bok fotbalového muzea a návštěvy čokádoven, což je úspěch 😀 A co vy? Navštívili jste už Olympijské muzeum?
