Nedávno jsem se svými dětmi sledovala večerníček o zajících (vlastně jeden z nich byl králík, ale to není tak podstatné:)), kde zpívali známou dětskou písničku Zajíček v své jamce. Hned jsem si vzpomněla na knížku „rodinných vzpomínek“, kterou jsem kdysi četla*). Napsala ji někdejší moderátorka TV Nova Lenka Hornová a například se v ní svěřovala, že dlouho netušila, že onen zajíček se ve skutečnosti nejmenuje „SVEJÁNSE„, ale ten samý zajíček v své jamce sedí sám.
Já jsem to měla kdysi podobně, a to hned se dvěmi písničkami. Až když jsme na gymnáziu v matematice brali pravděpodobnost a statistiku, dozvěděla jsem se, že žádná Statistika NUDAJE neexistuje! Já si do té doby myslela, že je opravdu nějaká tajemná stastika s tímto názvem! Ale v písničce z pohádky Princové jsou na draka se zpívá: „Statistika nuda je, má však cenné údaje…“ Takže jsem byla zase o něco chytřejší!
Stejně tak jsem si dlouho lámala hlavu, jak asi vypadá ŽIRAFIČÍ krabice. Krabice pro žirafy? Krabice s fleky, jako má žirafa? Tyhle a další otázky se mi vždycky honily hlavou při poslouchání ústřední písničky z Macha a Šebestové. Až mnohem později jsem přišla na to, že ve skutečnosti se v ní zpívá: „My jsme žáci 3.B., bereme však na sebe, podobu zajíce, žirafy či krabice„! Dětská představivost je vážně neuvěřitelná a já přemýšlím, s čím za pár let přijdou moje děti:)
