Takhle od plic si někdy ulevím, když na ně nečekaně šlápnu bosou nohou. Ten, kdo zažil, mi dá za pravdu, že v tomto okamžiku rozhodně nelze zůstat ledově klidným! Myslím, že v každé domácnosti, kde je alespoň jeden potomek, se dříve či později začnou objevovat barevné kostičky původem z Dánska. A jak s přibývajícím věkem roste počet příležitostí, kdy je možné dítě obdarovat větší či menší krabičkou Lega (svátek, narozeniny, Den dětí, konec školního roku, Mikuláš, Vánoce…), zvětšuje se nejen různorodost kostiček, ale hlavně jejich počet!
 |
| Podle jakého klíče mám třídit? |
A proto s narůstajícím množstvím přichází otázka, kam s tím vším? Jistě se shodneme, že uchovávat Lego v originálních krabičkách není dost dobře možné. Pokud by krabička bez úhony přežila nedočkavé rozbalování, tenhle systém by byl dlouhodobě neudržitelný, jelikož děti ze všeho nejvíce milují promíchávání kostiček z různých sérií. Proč by taky měli stavět podle návodů, když vymýšlet si vlastní super auta nebo letadla je to nejlepší?
Jelikož nejsem ten typ, co by všechny kostičky sesypal do jedné krabice, a pak se vztekal, že při skládání s dětmi nemůže najít „placatou dvojku“, museli jsme pro zachování mého duševního zdraví vymyslet nějaký organizační systém.
Nejdříve jsme asi před rokem v hobby marketu koupili kurfříkový organizér, původně určený na šroubky. Ten nám sloužil docela dobře – seshora byly všechny kostičky dobře vidět (teda pravda až na ty drobné černé) a přihrádky se daly upravovat podle velikosti a počtu jednotlivých kostiček.
 |
| Vpravo starý systém, vlevo nový |
Jednoho dne ale bylo kostiček tolik, že z kufříku doslova přetékaly. Proto bylo nutné vymyslet, jak dál. Na internetu jsem hledala různé tipy – a i když se mi některé velmi líbily (třeba tady, tady nebo tady), tak z důvodu nedostatku prostoru byly jednoduše nerealizovatelné.
Takže znova jsme vyrazili do místního hobby marketu, abychom našli to, co by nám nejvíc vyhovovalo. Nakonec volba padla na zásuvkový organizér zn. Stanley. No a mohla jsem se pustit do práce. Teď vím, jak se asi cítila Popelka, když musela třídit hrách a čočku! Nejhorší bylo přijít na to, podle jakého klíče kostičky do zásuvek organizovat. Podle barev? Podle tvarů? Ale těch je tolik….Ach jo! Nakonec jsem na to přišla a práce mi šla pěkně od ruky. Musím přiznat, že to byla ve finále i dobrá forma relaxace 🙂 A tady je výsledek mého snažení:
 |
| Jak dlouho to takhle hezky protříděné vydrží? 🙂 |
Ještě si pohrávám s myšlenkou, že bych na každou přihrádku přilepila obrázek tvaru kostiček, kam která patří, aby bylo pro děti (ha ha, samozřejmě, že pro mě!) třídění snazší. Ale to už bych asi byla velký puntičkář. Anebo snad ne?! :O
