Tento příspěvek píšu ještě tak trochu v „laufu“ – moje hlava se totiž ještě nevypořádala s tím, co se nám dnes přihodilo.
Za ten rok a půl tady všem vyprávíme, jak jsou Švýcaři až neskutečně zdvořilí, poctiví, nekradou, drží slovo atd. Dnes jsme se bohužel přesvědčili o opaku. A co se vlastně přihodilo? Takže pěkně popořádku…
S dalším přírůstkem do rodiny jsme se rozhodli pořídit větší auto, abychom se do něj všichni komfortně vešli. Manžel několik týdnů, ne-li měsíců, trávil na internetu, hledal pro nás ideální variantu, porovnával parametry vozidel a tak dále a tak dále. Několikrát jsme byli ke koupi velmi blízko, ale stalo se, že než jsme se stoprocentně rozhodli, tak byl někdo rychlejší a auto nám vyfoukl takřka před nosem. Až jednoho dne asi týden před Velikonocemi jsme objevili TO auto, které splňovalo všechny naše požadavky (kupodivu i mnou někdy těžce splnitelný na tu správnou barvu ;))
Manžel okamžitě volal prodejci a domluvil prohlídku a zkušební jízdu na ještě ten samý večer. Nadšení z nás neopadalo ani po příjezdu na prodejní místo, po zkušební jízdě a po prozkoumání každičkého detailu auta. S prodávajícím jsme se domluvili dokonce na odkupu našeho starého auta na protiúčet. Milý pán sliboval, že zařídí veškeré přepisy, připraví písemné potvrzení, jaké auto bude mít záruky, zabezpečí servisní prohlídku…
Byli jsme domluvení na dnešek na předání. O víkendu ale nereagoval na smsky, když jsme si chtěli domluvit čas předání, a pak ani nezvedal telefon. To už nám bylo trošku podezřelé. Když mu dnes manžel zkoušel volat z jiného čísla, tak to samozřejmě hned položil, jakmile se mu představil. Pak jsme na internetu zjistili, že „naše“ auto prodal nějakému autobazaru, který ho teď nabízí cca o 2 tisíce franků (+- 50 tisíc korun) dráž! Neuvěřitelné! Kdyby se to stalo v Česku, tak bychom se asi tak nedivili, ale tady nás to teda nepříjemně zaskočilo. Můžete samozřejmě namítnout, že pán se zachoval jako správný obchodník, protože proč by čekal na zaplacení auta o týden déle, když mu někdo nabídl okamžitý odkup? Ale mohl nám aspoň dát vědět, když už nic.
A to jsme mysleli, že ve Švýcarsku dohoda stvrzená podáním ruky platí. Ach jo! 🙁
Tak nám prosím držte palce, ať nám to příště vyjde!
