Mrkovový dort z Aargau – Aargauer Rüeblitorte

Možná už jsem pěkně otravná tím, jak tady pořád dokola omílám, že se někde něčím inspiruju. Pravdou ale je, že nejsem žádný génius, a radši zopakuju to, co už někdo s úspěchem vyzkoušel, než abych experimentovala a pouštěla se do něčeho neznámého. Zvláště pak, když mi na tom velmi záleží, jako to bylo i s tímto tradičním švýcarským mrkvovým dortem.

A proč mi na tom tak záleželo? Proto, že dort byl určen nejen pro moji drahou polovičku k jeho narozeninám, ale hlavně pro jeho švýcarské kolegy! Začalo to tak, že mě manžel asi před týdnem poprosil, jestli bych mu (ostatně tak jako každý rok) pomohla připravit nějaké pohoštění do práce. Pořád jsem nevěděla, čím bych tak mohla oslnit, když mi moje kamarádka Pavlína o víkendu poslala foto dortu, který pekla k narozeninám pro svého manžela. A rovnou mi poslala i recept, podle kterého jej dělala. No a inspirace byla rázem na světě 🙂

Byl to recept na tradiční švýcarský mrkvový dort, který pochází z kantonu Aargau a jehož první oficiální recept se datuje do roku 1892.*)  Asi jako u každého „tradičního“ koláče i u tohoto existuje velká rozmanitost a různorodost receptů (třeba tady, tady, nebo tady), které se však liší jen mírně, a to hlavně v gramáži použitých surovin a finálním zdobením. Já jsem dělala dort s citrónovou polevou a Pavlína (viz. foto výše) jej posypala moučkovým cukrem. Nahoře by ale určitě neměly chybět marcipánové mrkvičky. Příště ale možná vyzkouším ještě teplý dort potřít meruňkovou marmeládou (aby se uzavřely „póry“ vzniklé pečením a citronová poleva se potom nevsakovala do dortu).

Já jsem rüeblitorte pekla podle tohoto receptu, ale vynechala jsem Kirschwasser. Teď vtipná historka: jelikož jsem se nikdy s touto surovinou za svá léta pečení nesetkala, považovala jsem ji (se svou stále ještě slabou znalostí zdejších reálií) za vodu z třešňového kompotu. Když jsem přemýšlela, jestli kvůli jedné lžíci otevírat celý kompot, tak jsem byla Pavlínou poučena (díky!), že se jedná o třešňovou pálenku smíchanou s vodou. Takže tak… (ano, živě si vás dovedu představit, jak se teď smíchy kácíte pod stůl :))

Oslavenec krájí dort

A jinak i tak musím neskromně říct, že se dort povedl. Jeho příprava nebyla vůbec složitá a jelikož jsme se drželi receptu a dort jedli až další den, byl krásně vláčný a jemný. A u švýcarských kolegů mého manžela prý také sklidil úspěch, což mě velmi potěšilo.

A co vy? Máte nějaký oblíbený recept na dort? A pekli jste někdy něco, na čem Vám opravdu velmi záleželo? Napište mi do komentářů! Hezký červen přeju 🙂

Pokud nechcete přijít o nejnovější příspěvky na mém blogu, staňte se jeho pravidelným čtenářem a zaregistrujte v pravém horním rohu této stránky. Děkuji 🙂 Budu ráda, kdykoli budete chtít sdílet moje příspěvky na Facebooku nebo Twitteru. Pomůže mi to dostat můj blog k dalším lidem, kterým by se moje příspěvky mohly také líbit. Nezapomeňte mě také sledovat přes Pinterest, Bloglovin a Instagram.