ČEŠTINA ENGLISH
Život ve Švýcarsku nám kromě malých či velkých radostí přináší také různé komplikace. Některé jsou větší (o nich jsem psala tady a tady), některé mohou některým přijít spíše úsměvné. Ale to nic nemění na tom, že jsou to stále komplikace.
Takové nastávají hlavně před Vánoci, kdy se snažíme nějak nacpat všechny dárky pro naše blízké spolu s našimi věcmi do auta a nevypadat při tom nějak takto:
 |
| zdroj |
Ve dnešním příspěvku si můžete přečíst, jak jsme se s touto záležitostí vypořádali letos.
Už loni jsem koketovala s myšlenkou, že dárky do Čech pošlu, ale když jsem se na stránkách švýcarské pošty zjišťovala poštovné, protočily se mi panenky. A já jsem chtěla poslat velký balíček. A nejlépe několik. No jo, Švýcarsko bohužel není v Evropské unii. Navíc člověk musí vyřizovat ještě papíry související s proclením. A já mám odpor, lépe řečeno fobii z jakéhokoliv úředního papírování (Nesmějte se, takoví lidé prostě existují. Tečka.). Takže jsme možnost poslání balíčků zavrhli a radši jsme koupili větší auto 🙂 Před pár týdny mi ale zničehonic v mailu přistála nabídka od společnosti DeliBarry na vyzkoušení jejich zásilkových služeb. Když jsem porovnala ceny, které nabízí za poslání balíčku do České republiky (včetně vyřízení celních záležitostí!), rozhodla jsem se jejich služby vyzkoušet.
DeliBarry
DeliBarry doručují zásilky nejen po Evropě, ale takřka do celého světa. Chcete poslat balíček do Číny, Indie nebo do Kanady? Podle webových stránek DeliBarry to není problém. Takže proč by měl být problém poslat balíček ze Švýcarska?
Objednávka
Nejdřív se mi teda trošku orosilo čelo, když jsem zjistila, že kromě elektronické objednávky doručení balíčku musím ještě k samotné zásilce připojit vyplněnou komerční fakturu (a to v pěti kopiích!) a EORI číslo. To slouží k identifikaci odesílatele při styku s celními úřady. Naštěstí k jeho získání není potřeba nic jiného, než vyplnit jednoduchý formulář na stránkách celní správy (odkaz tady) a systém vám toto číslo vygeneruje.
Vytvoření elektronické objednávky pak už bylo dílo okamžiku (jak to, že mi nevadí objednávat nové boty na internetu, ale jakmile mám vyplňovat úřední kolonky, jsem zpocená i tam, kde záda přestávají mít slušné jméno?!). Jediné, co mě trošku zarazilo, byla nemožnost zadání švýcarské telefonní předvolby, když jsem vyplňovala svoje telefonní číslo (co bych dělala, kdybych už neměla českou simku?). Po odeslání elektronického formuláře jsem hned uviděla, kdy bude moje zásilka doručena a kdy mi zavolá kurýr, abychom se domluvili na předání. Taky mi přišel mail s kódem zásilky a s instrukcemi, jak nejlépe zabalit zásilku, aby se jí po cestě nic nestalo. Přiznám se, že doteď jsem nevěděla, že existuje tolik druhů lepenky!
Balení
Takže jsem se následujícího rána vrhla na balení. To je na rozdíl od vyplňování úředních tiskopisů moje oblíbená disciplína. Shromáždila jsem tudíž veškerý obalový materiál, který jsem doma, respektive ve sklepě našla – ještěže se tady kartony sváží jednou za čtvrt roku (což je další ze zdejších specialit, asi už bych o nic měla konečně začít psát nějaký seriál!).
Vybranou krabici jsem vycpala polystyrenem a pěnovým papírem a nahoru jsem ještě pro jistotu dala štítek s nápisem „křehké“, který jsem si stáhla z webových stránek DeliBarry.
Předání
Ve středu jsem netrpělivě očekávala, že mi zazvoní telefon, abychom se s kurýrem domluvili na předání. A ono pořád nic. Po poledni jsem začínala být lehce nervózní. Kolem čtvrté odpoledne, když už jsem myšlenku na dnešní předání pomalu vzdala, zazvonil dole zvonek. A do prčič. To musel být pro milého kurýra pohled pro bohy, když jsem mu nakonec otevřela v zástěře, celá od mouky, protože jsem právě pekla vánoční cukroví (k dobru si musím přičíst aspoň to, že jsem si ráno umyla hlavu a namalovala se, tak se snad moc nelekl). K tomu přidejte tři páry zvědavých dětských očí, které koukaly, co tu chce ten pán.
Kurýr na balíček nalepil štítek s kódem, já jsem podepsala formulář a dostala potvrzení. Když jsem mu do ruky dávala obálku s pěti kopiemi komerční faktury a plné moci, zatvářil se dost překvapeně, ale na mé naléhání, že jsem dostala instrukce, že to mám předat spolu s balíčkem, si obálku nakonec vzal. Doufám, že ji nevyhodil do nejbližšího koše! :O
Doručení
Byla jsem zvědavá, jestli balíček přežil dlouhé cestování bez poskvrnky, takže jsem napínavě čekala na telefonát z Čech. Jaká to byla úleva, když jsem se dozvěděla, že balíček byl doručen! Takže suma sumárum: ve středu odpoledne byl předán kurýrovi, v úterý večer dorazil k příjemci.
Jen doufám, že děda nebyl při rozbalování moc smutný, že se v krabici od Kozla neskrývá orosená odměna, ale zdejší tradiční sušenky Kambly.
Jen doufám, že děda nebyl při rozbalování moc smutný, že se v krabici od Kozla neskrývá orosená odměna, ale zdejší tradiční sušenky Kambly.
Stav zásilky
I když při převzetí od kurýra nejevil doručený balíček žádné známky vnějšího poškození, avšak po jeho otevření bylo patrné, že s ním nebylo zacházeno jako s křehkým zbožím, jak bylo uvedeno na krabici. Měla jsem z toho trošku rozporuplné pocity, protože se přeci jen jednalo o dárek. Ovšem rozumím, že takováto věc se může stát i při sebešetrnější manipulaci, jelikož sušenky prostě lépe obalovým materiálem opatřit nelze a jsou křehčí než sklo. A jak řekl děda: „Aspoň jich bylo víc“ 🙂
Nicméně jsem ihned kontaktovala DeliBarry po následné komunikaci jsme zahájili reklamační řízení. Takže i v tomto směru fungují služby DeliBarry spolehlivě.
Poděkování
Tímto patří dík Míši za skvělou komunikaci a Veronice ze zákaznického servisu, která trpělivě odpovídala na mé dotazy týkající se správného vyplnění komerční faktury. Má fobie z úředního papírování byla totiž ještě znásobena panickou hrůzou z toho, že kvůli nějaké mé drobné chybě se dárek zasekne na celnici a nestihne dorazit včas.
A jaké jsou vaše zkušenosti s doručování mezinárodních zásilek? Napište mi je do komentářů!
Vznik dnešního příspěvku podpořila společnost DeliBarry, ale všechny zkušenosti a názory jsou pouze mé vlastní 🙂
PS: pokud vám unikl můj rozhovor pro DeliBarry, najdete ho tady.
Pokud nechcete přijít o nejnovější příspěvky na mém blogu, staňte se jeho pravidelným čtenářem a zaregistrujte se v pravém horním rohu této stránky. Děkuji 🙂
Budu ráda, kdykoli budete chtít sdílet moje příspěvky na Facebooku nebo Twitteru. Pomůže mi to dostat můj blog k dalším lidem, kterým by se také mohl líbit.
A samozřejmě se těším na všechny vaše komentáře!
