Výtvarnice Rita Kämpfer pochází z kantonu Aargau, ale většinu svého života strávila v Kirchbergu v kantonu Bern, kam se po svatbě přestěhovala. Několik desítek let se věnuje výtvarnému umění, zejména kaligrafii a malbě akvarelů. A právě o výtvarném umění jsem si s Ritou Kämpfer povídala při našem setkání.
Kde jste získala znalost výtvarných technik?
Absolvovala jsem 22 semestrů na Kunstgewerbeschule v Bernu, kde jsem navštěvovala kurs kaligrafie. Tady jsem potkala další ženy se stejnými zájmy a spolu jsme se začaly jednou týdně na celý den scházet. Bylo nás šest a učily jsme se pod vedením jedné z nás další výtvarné techniky jako perokresba, kresba pastelem či malba akrylovými barvami. Vzájemně jsme se podporovaly, ale zároveň jsme byly i samy sobě kritičkami a to nás posouvalo dál. Tato naše spolupráce trvala neuvěřitelných 12 let!
Co Vás přimělo věnovat se výtvarnému umění?
Když děti odešly z domu, potřebovala jsem vyplnit čas a najít si něco, co mě bude bavit.
Co pro vás vaše tvoření znamená?
Neusiluji o velké umění, ale věnuji se tomu, co mi dělá radost. Zároveň pokračuji ve starých tradicích, když tvořím křestní listy, maluji velikonoční vajíčka, vánoční přání nebo se věnuji technice papírových skládaček.
Jakou výtvarnou techniku máte nejraději a proč?
Nejspíš kaligrafii, která vyžaduje dlouhé studium. Jednotlivé typy písma se liší století od století, zároveň se liší i struktura papíru, na kterém díla vznikala.
Osvojení jaké techniky byla pro vás největší výzva?
Jak už jsem zmínila výše, je to jednoznačně kaligrafie. Člověk se ji pořád učí, protože vznikají moderní druhy písma, které si člověk musí také osvojit. Zároveň vyžaduje velkou trpělivost a výdrž.
Je nějaká výtvarná technika, kterou byste se chtěla naučit?
Ne, věnuju se tomu, co umím a co mě baví.
Kde čerpáte inspiraci pro Vaše díla?
Pocházím z kantonu Aargau, ale po svatbě jsem se přestěhovala do Kirchbergu a velmi se mi tady zalíbilo. Zejména statky, které jsou zajímavé svou charakteristickou architekturou. Při procházkách po okolí jsem začala dělat fotky a podle nich pak malovat akvarely. I teď, když vidím krásný objekt, nedá mi to a musím ho namalovat.
Ráda listuji ve vaší knize pro její krásné ilustrace? Kde se vzala myšlenka vydat knihu?
Měla jsem asi už 80 obrázků mého okolí “v šuplíku”, nejdříve přemýšlela jsem o výstavě, ale nakonec jsem se rozhodla vydat knihu. Ta kromě obrázků zdejší přírody a architektury obsahuje i kaligraficky přepsané texty místních tradičních písní a básní.
Na čem v současné době pracujete?
Nedávno jsem musela strávit několik týdnů v nemocnici, kde jsem měla spoustu volného času na malování. Takže tady vznikl obraz se zimní tématikou nedalekého Koppigenu a také jsem udělala několik miniaturních papírových skládaček. Rovněž vyrábím na zakázku originální křestní listy, které tady ve Švýcarsku tradičně dává kmotr svému kmotřenci.
Kdyby chtěl někdo začít s výtvarným uměním, jakou techniku byste začátečníkovi doporučila?
To je těžko radit. Každý brzy pozná, co mu jde a co ho baví: někomu kresba tužkou, pastelkami nebo pastelem, perokresba nebo malba olejů či akvarelů.
Snažíte se předávat své výtvarné znalosti i svým vnoučatům?
Ano, předávám jim své znalosti velmi ráda. Při každé příležitosti a volné chvilce se s nimi snažím tvořit. Danou techniku jim ukážu a ony se ji pak snaží samy osvojit. Snažím se, aby děti nejen viděly to, co dělám, ale dokázaly to i vnímat. Každý má u mě svůj šanon, do kterého si svoje výtvory zakládá.
Tento rozhovor vzniká pro časopis Zpravodaj určený Čechům a Slovákům žijícím ve Švýcarsku. Je nějaké místo, které byste jim doporučila navštívit?
Těch je opravdu hodně 🙂 Ale určitě naše hory, které dokážou ohromit svou krásou.
Děkuji paní Ritě Kämpfer za rozhovor a ukázku jejích děl a také Pavlíně Kämpfer za pomoc s překladem z/do Bärndütsch.
