Proč se necítím být imigrant

V dnešní společnosti je běžným jevem snaha každého hned zařadit do nějaké skupiny. Zároveň je lidskou potřebou, chcete-li touhou, někam patřit. Nicméně vždy se našli a najdou tací, kteří nikam z důvodu své osobní svobody patřit nechtějí. My – myslím tím naše rodina – nejsme ten případ. I my sami se snažíme někam zapadnou, někam patřit. Je to pro nás důležité zvláště teď, když žijeme ve Švýcarsku. Snažíme chovat tak, abychom se mohli integrovat do místní komunity, aby se na nás nikdo nemusel dívat skrz prsty a za zády si na nás ukazovat.

O to víc mě zamrzelo, když na nedávném integračním kursu němčiny z naší diskuse nad probíraným tématem vyplynulo, nás lektorka nazvala imigranty. Nemyslela to zle, protože v němčině má to slovo neutrální význam, prostě označuje člověka, který se přestěhoval z jedné země do druhé. Což já jsem ale do té doby nevěděla.

Proto se mě to dotklo a měla jsem potřebu se ohradit. Proč? Protože já to slovo (nejspíš vlivem nedávné migrační krize) vnímám trochu jinak. Já jako imigranta vnímám hlavně toho, kdo se rozhodl nebo byl přinucen vlivem politické situace nebo náboženské perzekuce odejít ze své země. Anebo ty, kteří přišli za vidinou lepšího života v cizí zemi, ale přesto se odmítají integrovat, pracovat a jen s nataženýma rukama čekají na sociální dávky (viz příklady z Německa). Tudíž z tohoto důvodu jsem se cítila dotčená, protože naše situace úplně neodpovídá výše uvedené definici.

Můj muž sem přišel kvůli práci. Ale za ekonomického migranta se také nepovažuje. Nešel sem proto, že by ve svém oboru nemohl najít v Česku uplatnění. Ani jsme sem nešli s vidinou velkého zbohatnutí (ano, každý ví, že se ve Švýcarsku vydělává více peněz, ale málokdo si uvědomuje, že je to země s vysokými životními náklady). Přistěhovali jsme se sem, protože se nám naskytla příležitost. Byla to možnost udělat další krok v našem společném životě. Posunout se někam dál.

Díky bohu za to, že každý jazyk je tak bohatý, že má dost synonym na to, aby tyto (pro někoho hanlivé) invektivy zmírnil. Proto se mi líbí německé slovíčko „einwandern“ – přistěhovat se. Přistěhovali jsme se do Švýcarska proto, že jsme chtěli poznat život v jiné zemi, jinou kulturu a naučit se jazyk. A proto se snažíme dělat maximum proto, abychom zapadli do švýcarské společnosti.

Toto přímé střetnutí s tím, jak nás vidí někdo z okolí, bylo zatím moje první. Samozřejmě by mě někdy zajímalo, jak nás vidí další. Ti, se kterými jsme tady navázali kontakty a (z našeho pohledu dobré) vztahy. Ale myslím, že vzhledem k vrozené švýcarské zdvořilosti se toto nedozvím 😉

Každopádně by mě zajímalo, jak byste definovali imigranta v dnešní době vy, milí čtenáři tohoto blogu? Považujete obecně za migranty i lidi ze západních zemí? Řeknete o Britovi nebo o Švédovi, který je manažerem mezinárodní společnosti sídlící ve Švýcarsku, že je imigrant? Anebo je to slovo jen pro ty, kteří se přistěhovali z východu?

PS: moje pocity v té dané situaci jasně ukazují to, jak média v posledních letech dokázala posunout význam slova migrace. Samozřejmě, že jakmile mi lektorka vysvětlila, že pro ni slovo „imigrant“, nemá takovou zvláštní pachuť, jako u nás, byla jsem zase v pohodě 🙂