Byl to jeden z těch vzácných okamžiků, kdy moje drahá polovička navrhla, že bychom volné nedělní odpoledne mohli spíše než v přírodě strávit procházkou po městě. A jeho volba padla na Fribourg. A tak než si tento svůj nápad stihl rozmyslet, vzala jsem do ruky dva tištěné průvodce (ano, lidi, knihy! 🙂 ) a začala plánovat prohlídku tohoto města, kolem kterého jsme vždy jen projížděli, ale nikdy se tady nezastavili.
Příjezd
Fribourg leží necelých 35 kilometrů jihozápadně od Bernu. Původně jsem měla v plánu, že zaparkujeme na krytém parkoviště Parking des Alpes nedaleko Place Georges-Python, ale jelikož byla neděle, našli jsme volné místo i v přilehlé Rue de l’Hôpital (parkování v neděli je zdarma).
Place Georges-Python, Fribourg - Freiburg, Fribourg/Freiburg, Schweiz, Suisse, Svizzera, Svizra
Fribourg nebo Freiburg?
Fribourg, stejně jako třeba Biel, se nachází na jazykové hranici. Zdejší řeka Sarine slouží jako tzv. Röstigraben – dělí město na francouzsky hovořící Švýcary na západním břehu a německy hovořící Švýcary na východním břehu. Proto můžeme najít označení místa jak francouzky Fribourg, tak německy Freiburg. A veškerá označení ve městě jsou dvojjazyčné. Já se budu držet francouzské verze (protože se mi víc líbí 🙂 ).
Prohlídka
Historická část tohoto univerzitního města (jehož název v překladu znamená „svobodný hrad“) se rozkládá ve svahu v meandru řeky Sarine (německy Saane). My jsme si za výchozí místo vybrali Place Georges-Python (Georges Python byl zakladatel zdejší univerzity) nedaleko Rue de Lausanne, kde začíná staré město. Ulice plná obchůdků a kaváren vede z kopce dolů a ústí na Place do Nova Friburgo. Tady se před vámi objeví dominanta Fribourgu – věž katedrály sv.Mikuláše z Myry (Cathédrale St.Nicolas de Myre).
Abychom se k ní dostali, přešli jsme přes přechod na náměstí před radnicí s vnějším dvojitým schodištěm. Před pozdně gotickou budovou stojí kašna, která znázorňuje svatého Jiří bojujícího s drakem.
Poté jsme se vydali krátkou uličkou Rue des Épouses („ulice manželek“), která je překlenutá cedulí s výjevem manželského páru a nápisem: „Voici la rue des Épouses fidèles et aussi le coin des Maris modèles“. V překladu „zde je ulička věrných manželek a také příkladných manželů“ 🙂
Konečně se před námi objevila impozantní gotická katedrála. Ta je během dne pro veřejnost volně přístupná (placené prohlídky nabízí místní turistická kancelář Fribourg Tourisme). Uvnitř stojí za zmínku osmiboká křtitelnice, zdobená kazatelna a barevné vitráže.
My jsme se rozhodli vystoupat do věže katedrály. Ta je vysoká 73 metrů a abyste se dostali nahoru, musíte vyšlapat 365 schodů. Za vstup se (stejně jako třeba v Bernu) platí: dospělý 4 franky, dítě 1 frank (otevřeno do 17 hod, poslední výstup je možný v 16:30). I když se cesta po točitých schodech nahoru zdála být nekonečná (a už se mi i točila hlava), ty výhledy pak stály za to!
Od katedrály jsme se vydali přes Grand Rue směrem do dolní části města. Procházeli jsme uličkou Stalden dolů až na Place du Petit-St-Jean do čtvrti Auge.
Přes most Pont du Milieu (pozor – jezdí přes něj autobusy, takže nespouštějte děti z očí!), jsme se dostali na druhý břeh řeky Sarine.
Po ulici Planche Inférieure, kolem staré sýpky z roku 1708 se štítem ve tvaru schodových lomenic a dvoubarevnými okenicemi jsme došli k mostu Pont de St-Jean, abychom se dostali zpátky na „správnou stranu řeky“.
Ocitli jsme se ve čtvrti Neuveville – v průvodci* se píše, že je to nejvíc fotogenická oblast ve městě. My jsme se nevydali doleva po Rue de Neuveville, která je prý plná původních gotických domů a vede k místní lanovce (o té se ještě zmíním), ale šli jsme rovně nahoru po Escalier du Court-Chemin („schodová zkratka“ – ale sjízdná i s kočárkem!) a vyšli jsme opět u radnice. A zpátky opět po Rue de Lausanne. Tady určitě doporučuju dát si zmrzlinu v Gelateria Solemio!
Kam příště
Je mi jasné, že do Fribourgu bych se ještě určitě někdy ráda podívala, protože za to odpoledne, které jsme tady strávili, jsme rozhodně neviděli všechny pamětihodnosti a zajímavosti tohoto města. Takže co nám zbývá na příště?
- Fribourská lanovka – ta spojuje horní část města s dolní a je „zajímavá“ tím, že ji pohání odpadní voda. Což je unikát, který nenajdete jinde v Evropě.
- Villars Maitre Chocolatier – místní továrna na čokoládu sice není přístupná pro veřejnost, ale prý určitě stojí za to navštívit její kavárnu s prodejnou na Route de Fonderie 2.
- Café Belvédère – z terasy této restaurace na začátku ulice Stalden je prý nádherný výhled.
- Chapelle de Lorette – další vyhlídkový bod (pohled na kapli a cestu k ní je zachycen na fotce z věže katedrály – viz výše)
- Murtenlauf – zdejší běžecký závod připomíná běh posla z Murtenu do Fribourgu v roce 1476. Ten běžel s radostnou zprávou, že Švýcaři porazili Karla Smělého. Po předání vzkazu posel zemřel vyčerpáním. Závod měří 17,17km a od přihlášení na něj mě dělí obava, že bych po jeho absolvování dopadla přesně jako ten posel 😀 (pro zájemce: 85. ročník závodu se koná 7.10.2018)
A co vy? Navštívili jste někdy Fribourg? Co se vám tady nejvíce líbilo? Doporučili byste návštěvu ostatním? Napište mi do komentářů!
*) zdroje
Švýcarsko – 2.edice, Svojtka & Co., Praha 2013 (přeloženo z „Switzerland 7th edition“, Lonely Planet 2012)
Turistický průvodce Švýcarsko – JOTA, 2011 (přeloženo z Teller, M: „The Rough Guide to Switzerland“, Rough Guide 2010) – seženete na www.bux.cz
