Příjemná pozdně podzimní procházka nad mlhou. Tak by se dal charakterizovat náš nedávný výlet do Bernských Alp. V tomto období spousta z nás touží dostat se z šedivého inverzního počasí a načerpat trochu energie ze sluníčka výletem do hor. Jenže spousta horských lanovek je po letní sezóně mimo provoz a na otevření zimního provozu se teprve čeká. Byli jsme rádi, když jsme zjistlili, že v Elsigenalp se rozhodli prodloužit podzim a od 17. listopadu je tady lanovka v provozu každý den od 9 do 16hod.

Jak se tam dostat

Oblast Elsigenalp se nachází v Berner Oberland. Z Bernu se sem dostanete autem zhruba za hodinu. Z dálnice A6/A8 sjeďte na exitu „Kandersteg/Autoverlad“, dál pokračujte po silnici až do Frutigenu. Tady se držte ve směru na Adelboden a po projetí přes dva silniční mosty odbočte v Achsetenu doleva na Elsigbach. Poté vás čekají zhruba dva kilometry jízdy do kopce po úzké silnici plné serpentin (takže pro slabší povahy doporučuju Kinedryl! 🙂 ). U stanice lanovky je bezplatné parkoviště.

Zpáteční lístek na lanovku stojí 18 franků pro dospělého (15 franků, pokud máte Halb-Tax), 10 franků pro dítě (děti s Junior Karte mají svezení zdarma).

Trasa

Po hodně dlouhé době (nebo možná vůbec poprvé) jsme neměli dopředu vytyčenou trasu, po které se chceme vydat. Prostě jsme jen chtěli uniknout deprimujícímu mlhavému počasí v nížině. Trasu jsme si určili až poté, co jsme si u pokladnu vzali mapku oblasti.

Naše trasa je vyznačena žlutě. To, co je v mapě vyznačeno červeně, jsou vesměs asfaltové nebo zpevněné cesty, takže sjízdné s kočárkem (i když jsme popravdě řečeno žádnou rodinu s kočárkem neviděli).

Brandsee

Jakmile jsme vystoupili z lanovky, naše první kroky vedly…k dřevěným lavičkám :O Protože: „Mami, my máme hlad!“

Takže až potomstvo snědlo připravenou svačinu, mohli jsme vyrazit k prvnímu cíli, jezírku Brandsee. Na rozdíl od Oeschinensee nebo Blausee toto 7 metrů hluboké jezírko není přírodní, ale uměle vytvořené. V létě se tady dá podle mapy i koupat. Zajímalo by mě, jakou má v létě voda teplotu.

Elsigsee

Poté jsme se chtěli vydat k druhému jezeru vyznačenému v mapě. Cestu jsme se trošku zkrátili přes pastvinu, abychom se dostali na asfaltovou cestu. Po dvou zatáčkách (pár metrů za dřevěnou chalupou) jsme odbočili doprava na úzkou kamenitou pěšinu. Musím říct, že pro mě osobně toto byl nejhezčí úsek cesty.

Vyhlíželi jsme další tyrkysově modré jezero, jenže…místo toho nás čekala jen prohlubeň plná kamení. Že by důsledek globálního oteplování nebo letošního nedostatku srážek? Nevím, každopádně pohled to byl zajímavý a vybízející k zamyšlení.

Pokračovali jsm dál po kamenité stezce a přitom jsme míjeli spoustu míst na opékání.

Po pár desítkách metrů jsme se opět napojili na širkou cestu a vydali se doprava ve směru šipky, která říkala, že k Restauraci Elsighütte je to pouhých 5 minut. Restaurace byla ale mimo provoz, ale to nám nebránilo sednout si na lavičky, chvíli se vyhřívat na sluníčku a dát si svačinu.

Potom jsme se vydali po asfaltové silnici zpátky.

Berghaus Elsigenalp

Po pár minutách jsme došli restauraci Elsigenalp. Ta byla na rozdíl od té předchozí v provozu 🙂

Když jsme se vrátili zpátky k lanovce, viděli jsme, jaké jsme měli štěstí – pod námi se převalovalo moře mlhy.

Shrnutí

Elsigenalp je skvělou volbou pro rodiny, s útulnou restaurací a krátkou, snadnou trasou (náš okruh měřil zhruba 3 kilometry). Horské sluníčko vám určitě přinese dobrou náladu a zažene podzimní chmury. Ale nezapomeňte se teple obléct, nahoře je už zima (my jsme měli zhruba 3 stupně). Už se těšíme, až do této oblasti vyrazíme v zimě vyzkoušet místní sjezdovky!

A co vy? Víte o nějakém dalším místě, kde lanovka jezdí i mimo letní a zimní sezónu? Napište mi do komentářů! A nezapomeňte si tento tip na výlet uložit! Třeba na Pinterest 🙂