Jsem od přírody tak trochu nostalgický člověk. Radši se budu nimrat v minulosti, než abych hleděla vstříc růžovým zítřkům (protože mám obavu, že nebudou tak růžové, jak si je člověk vymaluje). A toto rekapitulování mě baví i v souvislosti s mým blogem. Protože blogování se stalo neodmyslitelnou součástí mého života.
Rok 2018 byl v mém blogovacím mikrosvětě opravdu na bohatý na události. A náhoda tomu chtěla, že jejich součet dává dohromady číslovku 18. Pořadí událostí není dané jejich významností (ať už pro mě, anebo pro můj blog), ale spíše chronologicky.
1.
V lednu jsem začala psát blog i v němčině. Bylo to z čistě prozaického důvodu: rozšířit svou čtenářskou základnu o švýcarské publikum. A když už píšu blog o Švýcarsku, měla bych ho psát v jednom z oficiálních jazyků, ne? Pravda, poslední dobou jsem tloukla hlavou o stůl, jaký že jsem si to na sebe upletla bič. Svým způsobem mě to svazuje. Psaní článků ve třech jazycích už zabere sakra času, který bych mohla věnovat něčemu jinému (třeba psaní dalších článků). Ale pořád se utěšuju tím, že mně samotné psaní v němčině hodně dává, i kdyby ty články nikdo nečetl.
2.
Ale zase díky německy psanému blogu mě hned zpočátku roku kontaktovali z místního zpravodajského portálu Nau.ch, zda bych nechtěla psát články do čtenářské sekce jejich webu. Což byla ohromná výzva. A nepopsatelná radost, když byl můj první článek zveřejněn.
3.
Na začátku února mi z Nau.ch přišla pozvánka na workshop o tom, jak točit videa. Jelikož jsem v té době také koketovala s myšlenkou točení videí z našich výletů, ráda jsem pozvání přijala. Na tomto workshopu jsem se potkala nejen s lidmi z Nau.ch, ale také se třemi švýcarskými blogerkami, které mi okamžitě přirostly k srdci.
4.
Na jaře jsem byla oslovena z portálu Rodiče vítáni, zda bych nenapsala o tom, jak to funguje ve švýcarské školce a škole. Přiznám se, chvíli jsme se pak cítila jako mediální hvězda, když mi z portálu psali, jaký měl článek neuvěřitelný úspěch 🙂
5.
Ten pocit, když vás osloví váš blogerský vzor a hvězda, která má na blogu měsíčně 100 tisíc návštěvníků, jestli nechcete napsat článek pro její blog 🙂 Wow, když mě oslovila Tanya z blogu Moms:Tots:Zurich, skoro jsem skákala do stropu radostí
6.
V červnu jsem se v Praze zúčastnila Blogerfestu – první akce pro blogery v Česku. Konečně jsem osobně poznala blogerky, které jsem do té doby znala pouze virtuálně. Zajímavé přednášky byly už jen třešinka na dortu.
7.
V červenci mi napsali ze švýcarského kreativního magazínu Kiludo, který je zaměřen (nejen) na tvoření s dětmi. Pro jejich vydání věnující se pěší turistice s dětmi chtěli tipy na oblíbené výlety od zdejších blogerů. Ráda jsem jim dala svůj tip na výšlap po Felsenweg Bürgenstock.
8.
V tomto měsíci jsem také dostala vůbec první nabídku na spolupráci. A ne jen na barter (recenze na produkt), což je v kruhu menších blogerů zvykem. Ale na opravdový sponzorovaný příspěvek. Za peníze. Docela dlouho jsem váhala, jestli do toho jít. Jednalo se totiž o článek v němčině! Ale nakonec jsem usoudila, že nemám co ztratit a jednou to vyzkoušet musím. Pokud se chcete procvičit v němčině, článek najdete TADY.
9.
Že konečně trošku pronikám do švýcarské blogosféry jsem pocítila v okamžiku, kdy bylo schváleno mé členství ve skupině Schweizer Familienblogs a Swiss Blog Family.
10.
Asi v polovině srpna mi v mailu přistála zpráva, že můj blog se objevil v žebříčku jako jeden z „Top 70 Switzerland Blogs on the web„. To potěší 🙂
11.
V listopadu jsem měla možnost potkat se švýcarskými blogerkami v Basileji na třetím ročníku Swiss Blog Family Kongresu. Velmi jsem se těšila, ale zároveň jsem měla velké obavy. Zvládnu to? Neztrapním se nějak? Budu všemu rozumět? Moje obavy se brzy rozplynuly. Asi i proto, že jsme se na akci vydaly ve dvou – já a Andrea z blogu Love Airways. Akce byla pojata malinko jinak než Blogerfest v Praze. Srovnání obou akcí si můžete přečíst v TOMTO článku.
12.
V listopadu se mi podařilo vyhrát dvě vstupeny na koncert ČNSO v Curychu. I když jsem měla mít radost, byla jsem smutná, protože jsem na akci nemohla vyrazit se svou drahou polovičkou. Ale víte, jak na tom jsme s hlídáním. A tak jsem napsala Tanye, o které už výše byla řeč. Setkání s mojí blogerskou ikonou bylo moc příjemné a ispirující.
13.
Ve druhé půlce listopadu mě oslovila Šárka z webu Švýcarská drbna, jestli bych nechtěla být jednou z přednášejících na jejím on-line webináři o stěhování do Švýcarska. Byla to jedinečná akce svého druhu pro ty, kteří se připravují nebo sní o životě a práci ve Švýcarsku.
14.
Ke „guest postu“ pro Moms:Tots:Zurich přibyly i příspěvky pro Lauru z blogu Let´s Explore (díky němuž její čtenáři pronikli do tajů české kuchyně), pro Kristin z blogu Swiss Family Travel (které jsem prozradila tip na naše oblíbené koupaliště) a Katku z blogu Uneseni.cz (jejíž čtenáře jsem snad nalákala na dovolenou ve Švýcarsku).
15.
Na Facebooku jsem se zúčastnila soutěže o nejhezčí podzimní fotku. Měla jsem strašnou radost, když byla moje fotka vybrána mezi 20 nejlepších a ocitla se spolu s ostatními v prosincovém vydání časopisu Wandermagazin Schweiz. Dobrá, toto se netýká se přímo blogování, ale je to důkaz, že nový foťák, který jsem si pořídila pro focení lepších fotek na blog, umí dělat hezké fotky 🙂
16.
Objevila jsem „copywriting“. Toto slovo jsem před pár lety vůbec neznala. A to i přes to, že jsem na vysoké škole pár semestrů marketingu absolvovala. Ale to už je dávno. Možná ještě se nepoužívalo v takové míře, jako dnes. A já jsem moc ráda, že jsem ho objevila a můžu se dál vzdělávat. A právě sebevzdělávání v copywritingu je jedním z důvodů, proč jsem ke konci roku nebyla na blogu moc aktivní. A v čem že se to vlastně vzdělávám? Po loňských letech, kdy jsem studovala SEO, klíčová slova a další věci, které jsou důležité pro internetové vyhledávače, studuji to, co je důležité pro mé čtenáře. Aby se jim blog dobře četl, musím se naučit dobře psát. Psát srozumitelně. Psát přitažlivě. Prostě tak, aby čtenáři jen nepřeletěli fotky v článku, ale do článku se opravdu s chutí začetli. A toužili po dalších článcích. Když se mi toto podaří, budu šťastná.
17.
Po týdnech depresivního a sebelítostivého období (asi podzimní únava nebo co) se sešlo několik okamžiků, které mi otevřely nejen oči, ale i mysl. A ze srdce spadl obrovský kámen. A já si uvědomila, co vlastně chci, proč to chci a jak to chci. A co pro to hodlám udělat! Jednou z věcí je, že už teď čtete článek na nové doméně. Ano, byl to krok, který jsem měla udělat už dávno. Vlastně už tehdy, když jsem převáděla blog z Bloggeru na WordPress. Neměla jsem si z nostalgie nechávat jméno starého blogu, které si lidé prostě nepamatují a je mystifikující. Ale kdo mohl tehdy tušit, že moje blogování nabere takové obrátky? Tehdy jsem si říkala: no jo, já změním doménu na „Our Swiss Experience“ a kdo ví, jestli se za rok nebudeme stěhovat zpátky? Upřímně, nevím to ani dnes, jestli něco takového nenastane. Ale myslím si, že blog si novou doménu zaslouží.
18.
Vzhledem k tomu, že měl webinář úspěch a mě v posledních měsících stále častěji chodí dotazy od různých lidí na stěhování do Švýcarska, rozhodla jsem se svou prezentaci z webináře rozšířit a na jejím základě napsat e-book. Jakousi příručku nebo spíše průvodce pro ty, co se chtějí stěhovat do Švýcarska (nejen) s rodinou. Chci, aby průvodce obsahoval co nejvíce kvalitních informací a relevantních odkazů. Na výsledek si ale budete muset ještě chvíli počkat. Pracovní verze průvodce je zatím v rukou mých odborných poradců (či spíše poradkyň 🙂 ). Ale já pevně věřím, že právě proto bude stát výsledek za to.
A jaký byl váš rok 2018? Napište mi do komentářů! A nezapomeňte mě sledovat i na sociálních sítích! Najdete mě na Facebooku, Instagramu i Pinterestu!
