Náš poslední výlet měl původně vypadat úplně jinak. V našem rodinném nástěnném kalendáři (ano, jsme ještě tak staromódní že používáme papír a tužku) jsem na sobotu viděla jediný zápis: „Dominik – fotbal“. Říkala, jsem si, že tuto skutečnost využiju ve svůj prospěch, přemluvím manžela, aby si na zápas vzal i dvě zbývající děti a já se poprvé v životě vydám na tzv. „solo hike“. Tedy vyrazím sama na výšlap, který si půjdu svým vlastním tempem, ve vzdálenosti, jakou já budu chtít, na který si udělám svačinu jen sama pro sebe…a že si to prostě užiju!
No, asi už všichni tušíte, že všechno dopadlo úplně jinak, než jak jsem si plánovala! I když teda manžel souhlasil, že stráví odpoledne s dětmi, a já už jsem měla v hlavě asi tři výšlapy, které jsem chtěla realizovat a chtěla jsem na Facebooku vyzvat své čtenáře, ať mi pomůžou se rozhodnout, kam vyrazit, něco mi v hlavě varovně blikalo „Jen to nezakřikni“.
A v okamžiku, kdy se mi prsty nadšeně rozběhly po klávesnici, tak jsem si s hrůzou vzpomněla, že má naše nejmladší hokejovou školičku! A ve stejném čase jako Dominik fotbal. A že jsem to zapomněla napsat do kalendáře!!! A sakra!
Ale rozhodla jsem se to nevzdat a na nějaký výlet vyrazit stůj co stůj, klidně později odpoledne. Moje duše turisty se prostě nechtěla smířit s tím, že by přišla o svou pravidelnou dávku kilometrů a úžasných výhledů.
Vzpomněla jsem si, že v létě „kolegyně“ na kurzu němčiny mluvily o místě nad Thunským jezerem, o Heiligenschwendi. A jelikože už při našem minulém výletu do Sigriswilu se oblast nad Thunským jezerem ukázala jako krásná na podzimní vandrování, zabralo mi pár okamžiků, než jsem našla krátkou trasu k rozhledně Blueme, při které si opět užijeme to, co zdejší oblast nabízí.
Jak se tam dostat
Obec Heiligenschwendi se nachází asi 35 kilometrů jihovýchodně od Bernu. Z Thunu se vydejte po Goldiwilstrasse a Heiligenschwendistrasse do Heiligenschwendi. Parkování je možné přímo u kliniky „Berner Reha Zentrum“. Parkovné stojí 1 frank na hodinu (2 franky/2 hodiny, resp. 4 franky/3 hodiny). Zhruba 200 metrů dál je ještě další parkoviště.
Nezapomeňte si před cestou dát Kinedryl (a jestli si ho nedáte, a bude vám po klikaté cestě vedoucí z Thunu nahoru do Heiligenschwendi špatně, neříkejte, že jsem vás nevarovala! 😉 ).
Výchozí bod – Berner REHA Zentrum
Výchozím bodem této túry je rehabilitační centrum, dříve Bernische Höhenklinik für Tuberkulosekranken – klinika pro léčbu tuberkulózy, která byla založena v roce 1895.
Jak je vyznačeno na ukazateli, výšlap od kliniky k rozhledně trvá hodinu.
Na začátku vás čeká stoupání po dřevěných schodech, poté příjemná lesní cesta.
U rozcestníku Wolfgrube jsme chvíli váhali, jakou cestou se vydat. Nakonec jsme podle aplikace Wanderapp zjistili, že ze tří cest se máme vydat tou prostřední, přímo do cípu lesa.
Cesta byla rozhodně zajímavá – kořeny stromů tvořily přírodní schody (a po cestě zpátky jsme tady s Dominikem svedli šiškovou bitvu 🙂 ).
A když na rozhlednu, tak samozřejmě pořád strmě do kopce. Každý pojal stoupání po svém 😉
Kousek před vrcholem jsme narazili jsme i na studánku Bluemebrünneli.
Rozhledna Blueme
Rozhledna Blueme (nebo teda taky Blume jako květina) se tyčí ve výšce 1 391 m.n.m. Když jsem fotku z výletu ještě ten samý večer sdílela na WhatsApp, napsala mi naše „dobrá duše“ Therese, že v době jejího dětství (tedy před 50 lety) tady stávala rozhledna, ale tehdy ještě dřevěná.
Krok za krokem jsem stoupala po kovovém točitém schodišti na vrchol rozhledny na vyhlídkovou plošinu a snažila se tak překonat svou fobii.
Na 16 metrů vysoké rozhledně si můžete vychutnat nádherný panoramatický výhled na kopce Ementálu, na pohoří Jura, Hohgant, Sigriswiler Rothorn, Thunské jezero Stockhorn, Niesen a další vrcholy bernských Alp.
K lepší orientaci poslouží i panoramatické tabule.
Cesta zpátky přes vyhlídku Dreiländerstein
Nazpátek jsme se nevydali úplně stejnou cestou, ale u nejbližšího rozcestníku jsme se vydali směrem k vyhlídkovému bodu Schwendi-Blueme Dreiländerstein.
Odsud byl sestup docela krkolomný. Úzká pěšinka vedla skrze bujný porost, hodně to klouzalo, člověk musel dávat pozor na kořeny a do cesty se nám dokonce položil strom.
Jak jsem psala, na výlet jsme vyráželi relativně pozdě. Ale kdybychom vyrazili o den později*, už bychom šli nejspíš zpáteční cestu potmě, protože se měl v noci měnit čas z letního na zimní. Takto jsem si ale užili slunce, které se klonilo k západu, a nad krajinou rozehrálo krásnou hru stínů.
*O den později jsme vyrazit nemohli, protože jsme celý krásný slunečný den strávili na zimním stadionu. Jedinou útěchou mi může být to, že synovo mužstvo vybojovalo krásné druhé místo a já se neskromně dmula pýchou, protože jsem ho viděla hrát nejlíp, co jsem kdy zažila.
Třešnička na závěr – západ slunce na vyhlídce „Vesuv“
Sotva jsme vyjeli z Heiligenschwendi, nešlo si po cestě nevšimnout stromu a vlajek, ke kterým mířilo několik lidí. Na můj nadšený výkřik manžel dupl na brzdu a já jsem s malou vyběhla na kopec pokochat se západem slunce nad Thunským jezerem.
Shrnutí
- Trasa měřila 4 km a není vhodná pro kočárek.
- Trasu našeho výšlapu najdete na stránkách Wandermagazin SCHWEIZ (my jsme ale šli „smyčku“ v opačném směru, což vřele doporučuju).
- Hned na začátku trasy je dětské hřiště, takže očekávejte, že se tady chvíli zaseknete.
- Přímo pod rozhlednou je také „Grillplatz“ se zásobou dřeva a opékacích roštů.
- Tento relativně krátký výlet lze také kombinovat: před nebo po prohlídce města Thun.
Pokud se vám článek líbil a pokud nechcete přijít o nejnovější příspěvky na mém blogu, staňte se jeho pravidelným čtenářem a zaregistrujte se v pravém horním rohu této stránky. Děkuji. Nezapomeňte mě také sledovat přes Facebook, Pinterest,a Instagram.
A samozřejmě se těším na všechny vaše komentáře! 🙂
