Vítejte u dalšího pokračování mého koronavirového deníku, ve kterém s vámi chci sdílet zdánlivé maličkosti, které mi v tomto týdnu udělaly radost a pomohly mi chvíli přijít na jiné myšlenky (pokud jste nečetli, co mi udělalo radost v prvním týdnu, tak článek najdete tady). Malá dávka radostí z tohoto týdne, a hned ten svět vidím trochu růžověji (a ne, nejsem žádný nenapravitelný optimista).
1. Míň peru
A tohle zjištění mi vážně udělalo radost. Odpadlo praní a žehlení manželových košil, protože je teď doma na home office (což je taky kapitola sama pro sebe, co si budeme povídat). A taky – skončila hokejová sezóna, nemusím prát propocené „ribana“ a tuny trenýrek a ponožek, které naši kluci spotřebovávají raketovou rychlostí.
Jen tak pro představu. Dva kluci, trénink třikrát týdně, do toho aspoň jednou týdně zápas/turnaj. Po každém takovém podvečerním tréninku či turnaji se hoši v hokejové šatně osprchují a oblečou si čisté trenky a ponožky! Ale! A teď přijde to nejlepší: přijdou domů, vybalí si špinavé věci a asi tak za hodinu se mají převlékat do pyžama. A co udělají? Ty trenýrky a ponožky, co měli na sobě zhruba hodinu, hodí do koše se špinavým prádlem!!! A můžete si ztrhat hlasivky, jak se jim snažíte důrazně vysvětlit, že si ty věci můžou na sebe vzít ještě i další den. Vydrží jim to tak dva dny, a pak zase jedou ve starých kolejích. Vždyť to mamka, vypere, že jo! No, takže chápete, že toto je věc, která mi dělá radost.
2. Mám radost z nového trička
Asi vám to bude připadat jako ta nejmalichernější a nejmarnivější věc na světě, ze které by člověk právě teď měl mít radost. Internet je teď plný rad, co v této době dělat, abysme se cítili šťastnými – od pečení chleba, třídění fotek, cvičení jógy, čtení knížek, na které jsme doposud neměli čas atd. V podstatě jde o to, najít si věci, které nás dělají šťastnými a které nám pomůžou toto období překonat.
Ale všichni nejsme stejní. Každý přemýšlíme jinak, každý jednáme jinak, každého dělá šťastným něco jiného. A ano, je to možná strašně přízemní, ale mě udělá šťastnou nové tričko. Plus to, že se mi podařilo trefit velikost, jelikož jsem si ho kupovala přes e-shop. Protože díky tomu novému tričku můžu na chvíli přemýšlet a těšit se, jak si ho vezmu na sebe, až bude po všem.
3. Why women kill
Měla jsem moc velkou radost, když jsem náhodou zjistila, že na francouzském kanále M6 budou dávat americký seriál „Why women kill„, který jsem nedávno viděla v originále. Je to úžasná černá komedie a tím, že ji dávají na francouzském kanále, mám motivaci znova začít s francouzštinou, které jsem moc nedala od naší poslední dovolené ve Francii v roce 2017. Navíc internet je také plný rad, že bysme toto období měli využít k tomu, naučit se třeba nový jazyk nebo oprášit ten, který jsme už dlouho nepoužívali (hurá, konečně se napasuju do nějaké té „správné“ kolonky).
Takže doufám, že až #lockdown skončí, bude moje francouzština aspoň na úrovni té, se kterou jsem končila gymnázium! 😉
4. Nápad na nový článek
Já vím, že by člověk neměl sám sebe chválit, ale mám radost ze sebe, protože i za této divné situace moje hlava chrlí spoustu nápadů a mě napadl nový článek. O pomoc s jeho realizací jsem na Facebooku požádala čtenáře a čtenářky blogu a odezva byla skvělá a já takto všem moc děkuju 🙂 Na článek se můžete těšit v brzké době a jen dopředu nastíním, že zatím jeho pracovní název je „Průvodce české hospodyňky švýcarskými nákupy„.
5. Pohoda klid
Dělá mi radost, jak poklidně a hlavně apoliticky tady celá situace probíhá. Nikdo nikoho neobviňuje, že může za tohleto nebo támhleto. Vypadá to, že Švýcaři své vládě věří, a také vláda věří obyvatelstvu, že se bude řídit danými doporučeními, proto nemusí nic přikazovat.
Švýcarské zdravotnictví jsou zřejmě na dobré úrovni, nikdo nikoho neděsí ani nepanikaří. Kapacity jsou nejspíš prozatím dostačující, protože švýcarské nemocnice přijímají i nemocné ze sousedního francouzského regionu Alsasko.
Je taky fakt, že spoustu lidí v mém okolí vyděsily dva takřka bulvární články na českých internetových médiích (jo, ty pohádky o tom, jak je švýcarské zdravotnictví před kolapsem atd.). Díky všem, kteří jste měli o nás obavy a ozvali jste se, jak to tady zvládáme. A jsem ráda, že TENTO článek, na kterém jsem měla možnost taky trošku spolupracovat, vše stručně, jasně a přehledně uvádí na pravou míru.
A jaký byl váš týden? Co vám udělalo radost? Napište mi!
