Kdybych měla použít slov jedné známé americké travel blogerky, od které se jsem se začínala učit blogovat, tak bych náš nedávný výšlap popsala jako „absolutely epic, gorgeous and ultimative“ a kdesi cosi. Ale jelikož jsem, kdo jsem*, tak vám napíšu jen toto: stačí štěstí na počasí a místo, které ve výběru výletu nikdy nezklame (a tím je Berner Oberland), a ono už je to epické jaksi samo 🙂
*a pokud toho o mně ještě moc nevíte, dozvíte se to tady.
Bänkli-Rundweg
Co mám ráda na Švýcarsku je to, že tady můžete absolvovat stovky výletů, které nevyžadují využití žádné horské lanovky. Což je v době, kdy žádné nefungují (ať už kvůli koronaviru, nebo není ještě otevřená sezóna) docela výhoda. Jedním z takových míst, kam se takto dostanete, je právě Bernská vysočina. Pro náš výlet jsme si vybrali vesničku Aeschi bei Spiez, kde začíná trasa „Bänkli-Rundweg„, tedy okružní trasa, na které najdete 14 laviček, které na okružní trase dlouhé 8 kilometrů poskytují nejen chvilku k odpočinku, ale i krásné výhledy na Thunské jezero, naproti přes jezero na Beatenberg a Niederhorn a na druhou stranu do údolí Kandertal a řetězec vrcholů, které zakončuje majestátní hora Niesen, která je díky svému charakteristickému špičatému tvaru nazývána „Švýcarská pyramida“.
Příjezd
Vesnička Aeschi se nachází nad Thunským jezerem. Z dálnice A8 sjeďte na exitu Spiez a poté sledujte ukazatele do Aeschi a jeďte až do centra vesnice. Tady najdete parkoviště u krytého bazénu s dostatečným počtem parkovacích míst. Parkovací poplatky se platí každý den, 1 hodina je gratis, 2 hodiny stojí 1 frank, 3 hodiny 2 franky, 4 hodiny 3 franky.
Do Aeschi se také snadno dostanete veřejnou dopravou. Jeďte vlakem do Spiezu, pak poštovním autobusem (linky 61, 62 a 66) do zastávky Aeschi, Post.
Začátek trasy
Trasa Bänkli-Rundweg je značena zelenou značkou na bílé šipce. Vyrazili jsme z kopce dolů kolem plaveckého bazénu ve směru na Mülenen. Hned na prvním rozcestníku jsme zabočili doleva (přes ten přechod pro chodce, který vidíte na fotce).
Krásné zpestření přišlo už po dvou kilometrech výšlapu, kde jsme narazili na farmu, kde se chovají lamy a alpaky. Trasa Rundweg dokonce vede přes pastvinu (kupodivu jsem měla mnohem menší strach, než když při našich výletech musíme přejít přes pastvinou, kde se pasou krávy).
Jen co jsme opustili pastvinu, čekala nás lavička, odkud se otevíral nádherný výhled do údolí Kandertal. Tam někde v dáli je i Adelboden, kam jezdíme lyžovat a který je taky úžasné místo k túrám.
Podél lesa jsme došli do Aeschiriedu, který je v polovině trasy. Pokud chcete, můžete tady váš výšlap ukončit a vrátit se odsud autobusem zpátky do Aeschi. My jsme ale pokračovali dál. Trasa teď vedla prudce stoupající ulicí Allmigässli. Jelikož naši kluci usoudili, že nejlepší je jít pozpátky, protože člověk nevidí, do jakého kopce musí šlapat, mohli jsme se kochat výhledy na Niesen.
Na dalším rozcestníku byly kupodivu šipkdy Rundweg doprava i doleva. Jelikož doleva vedla už cesta z kopce dolů, děti si vybraly tuto. Tím jsme asi minuli nejvyšší bod výšlapu a taky „ikonickou“ lavičku „Niesen-Bänkli“, která je na všech prospektech. Ale co už. Radši spokojené děti, které valí rozkvetlou loukou dolů, než instagramově perfektní fotku, což? 😉
Brzy jsme došli do čtvrti Tannenmattli. Procházeli jsme kolem domků různých tvarů a velikostí a z úst nám unikaly krátké obdivné vzdechy. Protože mít tady chatičku, to by bylo panečku něco! Naprosto luxusní výhledy na Thunské jezero a okolní hory, prostě Švýcarsko jak malované na dosah ruky. Krátce nato jsme došli k lavičce, která má přesný obraz Thunského jezera Thun jako opěradla.
Odsud už to bylo jen zhruba kilometr a půl zpátky k parkovišti v Aeschi.
A pokud máte pocit, že jste o Aeschi na mém blogu už četli, vaše tušení je naprosto správné. Před rokem a půl jsme tady absolvovali zimní trasu, kouzelnou vánoční cestu Weihnachtswäg.
A taky jednu „lavičkovou“ trasu už jsme absolvovali – Bänklirundgang v Sumiswaldu.
Detail trasy včetně převýšení najdete na stránkách Tourenplaner od Wandermagazin SCHWEIZ, akorát my jsme ji šli v opačném směru.