Program na dva týdny letních prázdnin na Moravě jsem měla letos hodně nabitý. Jedním z míst, která jsem chtěla bezpodmínečně navštívit, bylo Muzeum jihovýchodní Moravy a výstava týkající se Tomáše Bati. Baťovy vize a nadčasovost myšlení, kdy vytvořil z malého valašského městečka průmyslového obra s nezaměnitelným architektonickým charakterem, mě fascinuje a proto jsem se chtěla dozvědět o jeho myšlenkách a „tvorbě“ něco bližšího. A taky jako správná ženská jsem chtěla vidět sbírku více než 600 párů obuvi z různých časových období a koutů světa 😉
Muzeum jihovýchodní Moravy – jak se tam dostat
Muzeum sídlí ve 14. budově areálu Baťových továren ve středu města Zlína (Vavrečkova 7040). Není problém se sem dostat vlakem („Vizovická střela“ do nádraží Zlín střed) i autobusem (konečná zastávka většiny linek – Zlín, aut.nádr.). Z autobusového i vlakového nádraží je to k areálu jen pár kroků.
Jestli přijedete autem, využijte parkoviště u Obchodního domu nebo přímo v továrním areálu na Vavrečkově 5262 (vedle Baťova institutu).
Otevírací doba a vstupné
Muzeum je otevřeno od úterý do neděle od 10 do 18 hod.
Plné vstupné do muzea je 129 Kč, vstupné pro děti 6–15 let, studenty a seniory 65+ stojí 59 Kč, rodinné vstupné (2 dospělí a 1-2 děti do 15 let) stojí 199 Kč.
Speciální letní akce Zlínského kraje: Do 31. 8. 2020 mají děti do 18 let vstup zdarma.
Stálá expozice Princip Baťa: Dnes fantazie – zítra skutečnost
Jakmile vystoupíte z výtahu ve 3. nadzemní podlaží, ocitnete se jako v Baťově továrně. A tento dojem je umocněn tím, že vám zaměstnankyně muzea vtiskne do rukou „píchačku“, kterou si můžete na šesti stanovištích štípnout. Někteří si ještě pamatují, jak se taková věc obsluhuje, jiní (jako třeba já 🙂 ) nemají ani tušení. Ale i děti na jednoduchý princip brzo přijdou. V expozici jsou začleněna 3 témata: Obuv a produkce firmy Baťa, Film a Cestovatelství.
Obuv
Kromě „píchačky“ dostanete do ruky i tištěného průvodce (je k dispozici v několika jazycích), ze kterého máte možnost se dozvědět o obuvi vystavené v devíti vitrínách.
V první vitríně najdete lidovou obuv z Čech, Moravy a Slovenska, například filcové holínky, vlněné krpce nebo krojovou obuv. Ve druhé vitríně dřevákovou obuv evropských národů (samozřejmě mě potěšilo, když jsem viděla exponát ze Švýcarska).
č.60 – dřeváky ze Švýcarska
V dalších vitrínách uvidíte obuv z jihovýchodní Asie a Arabského poloostrova. Ve vitríně číslo pět se můžete pokochat historickou obuví z období středověku, renesance, baroka a rokoka – od jednoduchých kožených opánků obuv pro šlechtu z brokátu, sametu a hedvábí. V šesté vitríně uvidíte dětskou obuv z 2. poloviny 19. století a obuv z období secese.
V sedmé vitríně najdete módní obuv ze 2. poloviny 20. století. To už uslyšíte návštěvníky vzdychat: „Jé, takové boty jsem měla taky, takové boty měla moje mamka…apod.“ Prostě vzpomínky se vám najednou oživují. V osmé vitríně najdete obuv z reptilií a také speciální kolekci navrženou pro výstavy EXPO Brusel 1958 a Montreal 1967. V deváté vitríně uvidíte „kuriozity“ jako třeba repliku boty, které kdysi obouval pravěký člověk Ötzi, až po obří boty basketbalisty Shaquilla O’Neala.
boty Shaquilla O’Neala. 
Boty pro olympiádu v Barceloně 
Firma
Hned za vitrínami najdete schody do patra, kde se můžete podívat, jak vypadala a jak byla vybavená ševcovská dílna – třeba právě taková v jaké začínal svůj byznys Tomáš Baťa se svými sourozenci. Zpátky dole v hale uvidíte dílnu se stroji, které už byly v továrně. Takové dílny za Bati zodpovídaly za vlastní chod a dělníci se podíleli na zisku i ztrátě továrny.
Hned naproti vstupu do expozice najdete panely věnované osobnostem a historii firmy. Tato část expozice představuje baťovský systém v jeho plné šíři a v celém jeho významu. Tady určitě doporučuju zastavit se, pozorně číst a představovat si, jaké to asi bylo v této prosperující době žít a být zaměstnancem Baťovy továrny.
Se Zikmundem a Hanzelkou napříč kontinenty.
Další část expozice se týká cestovatelských dobrodružství. Kromě spousty nádherných fotek ze všech koutů světa si můžete prohlédnout i legendární tatrovku, se kterou Hanzelka a Zikmund objeli svět.
Pod pokličku filmu
Součástí Baťova impéria bylo i filmové studio. Nejdřív zde samozřejmě dostávalo prostor reklamní oddělení firmy, později v ateliérech působili známí čeští filmaři, animátoři a výtvarníci, jako například Hermína Týrlová, Karel Zeman nebo Elmar Klos.
Expozice o Františku Bartošovi
V 5. patře muzea najdete expozici o Františku Bartošovi. Tento pedagog, jazykovědec, etnograf a dialektolog studoval moravská nářečí a podrobně zmapoval rozvrstvení nářečí na Moravě. Byl první, kdo u nás propojil v takovém rozsahu výzkumnou práci dialektologickou s etnografickou a folkloristickou. Tato expozice byla kupodivu velmi zajímavá i pro děti.
Dočasná výstava: Krysáci a jejich příhody
V prvním podlaží budovy najdete dočasné výstavy muzea. My jsme měli to štěstí, že právě probíhala výstava o oblíbeném večerníčku Krysáci, která je pojatá jako výstava jednotlivých scén a panelů z natáčení seriálu. Bylo velmi zajímavé dočíst se, co předcházelo vzniku seriálu (člověk by neřekl, kolik peripetií museli tvůrci překonat), anebo jak moc času a peněz stojí vytvoření jedné epizody.
21 – Jednadvacítka aneb Zlínský mrakodrap
Návštěvu Muzea jihovýchodní Moravy určitě doporučuji spojit s návštěvou „jedenadvacítky“, anebo zlínského mrakodrapu (současného sídla Krajského úřadu), která je vzdálená jen zhruba 200 metrů od muzea. Tuto budovu nechal jako sídlo ředitelství firmy Baťa postavit Jan Antonín Baťa jako správní budovu Baťových závodů.
S 16 podlažími a výškou 77,5 metru je nejvyšší budovou Zlína, dominantou a symbolem města. Před válkou byla dokonce nejvyšším objektem v Československu. Budova byla dokončená v roce 1938 dle projektu Vladimíra Karfíka, nyní je významnou kulturní památkou období funkcionalismu.
Mmch. z výstavy „Amerika ve Zlíně ve foyer před výtahem se mimo jiné dozvíte, jak přišly tovární budovy ke svému číslování. Inspiraci Baťa našel na svých cestách v USA, kde viděl pravoúhlost avenue v New Yorku. První číslo budovy tedy značí řadu směrem od města, druhé číslo zase řadu od hlavní silnice (směrem od Velkého kina).
Vylídková terasa
V 16. etáži budovy je vyhlídková terasa volně přístupná veřejnosti (otevřená je každý den od od 8:00 – 21:00), ze které máte exkluzivní výhled na „baťovské“ centrum města i tovární areál. Blíže na ně nahlédnete díky několika dalekohledům, které vypadají stejně jako na amerických mrakodrapech. Na terasu můžete vyjet buď rychlovýtahem, anebo další technickou raritou – pater nosterem (pozor – jeden jen do 15. etáže, zbytek musíte vyjít po schodech).
Zajímavým exponátem je model města Zlína z litého bronzu, které znázorňuje architektonickou podobu továrního areálu a města ve 40. letech minulého století, tedy ve vrcholném baťovském období. Typické cihlové domky stojí dodnes, a právě díky nim je Zlín tak jedinečný. (PS: podobnou podobu má i švýcarské město Möhlin, kde měla firma Baťa výrobní areál. Zrovna tam měl Tomáš Baťa namířeno, když z Otrokovického letiště startoval naposledy).
Baťův výtah
Raritou, kterou jinde v Česku neuvidíte, je výtah a zároveň pojízdná kancelář šéfa firmy Baťa Jana Antonína Bati o rozměrech 6 x 6 m vybavená telefonem, umývadlem i klimatizací. Dokončen byl až během 2. světové války po odchodu J. A. Bati do zahraničí a nebyl jím tedy nakonec nikdy používán.
Do restaurovaného a plně funkčního výtahu můžete nahlížet z prostoru Expozice 21, anebo se v něm lze po domluvě s Muzeem jihovýchodní Moravy svézt. Vstupné je 35 Kč a svezení výtahem v rámci prohlídky budovy si musíte zarezervovat 3- 5 dní dopředu (tel.: 573 032 111).
Shrnutí
Musím říct, že nás výstava o Baťově impériu nadchla. Návštěvu Muzea jihovýchodní Moravy rozhodně doporučuji. Pokud tady budete, nezapomeňte ji spojit s návštěvou jedenadvacítky. Já sama bych se sem určitě někdy ráda znova vrátila a někdy prošla i celý tovární areál a podívala se do čtvrti „Baťových“ domků.
