Jízda Glacier Express: co vám dopředu nikdo neřekne

Považuju tak trošku za ostudu, že ve Švýcarsku žijeme už skoro deset let a ještě nikdy jsem nezažila jízdu Glacier Expressem – nejpomalejším rychlíkem na světě. A to jsem o něm dokonce už natočila epizodu svého podcastu! Rozhodla jsem se, že toto musím co nejdříve napravit, tím spíš, když klientům připravuji itineráře na míru, tak prostě musím vědět, co jim plánuji a jaký zážitek je čeká.

Trocha faktů na úvod

První vlak Glacier Express vyrazil z Zermattu do Svatého Mořice 25. června 1930 a cesta trvala 11 hodin. Dneska projet celou trasu trvá 8 hodin. Celá trasa z Zermattu do St. Moritz nebo do Davosu vás vezme přes 291 mostů a skrz 91 tunelů a vede třemi kantony: Graubünden, Uri a Valais/Wallis. Nejvyšší bod trasy je Oberalppass ve výšce 2 033 m n. m. Vlak projíždí dvěma oblastmi, které jsou zapsány na seznam svěhového dědictví UNESCO: v úseku ze Sv. Mořice do Thusis projíždí přes historickou železniční trať Albulabahn, ve Wallisu pak oblastí Jungfrau-Aletsch.

Jak funguje objednání jízdenky na Glacier Express

Nejlépší je objednávat jízdenky přímo u zdroje, tedy na stránkách Glacier Express. Pojďte se mnou vytvořit objednávku vaší jízdenky krok po kroku. Na obrázcích dole vidíte úvodní stránku, poté jsem zvolila variantu Glacier Express Classic. O variantě Excellence Class mluvila Míša v podcastu a tady máte video, jak tato luxusní jízda vypadá.

Pro ilustraci jsem zvolila datum za 3 týdny a klikla na Weiter/dále. Stránka mi hned ukázala dostupná spojení na ten den. Dvě zelené tečky znamenají, že ve druhém spoji je více volných míst než v prvním spoji. Zvolila jsem tedy druhý spoj a systém mi ukázal volná sedadla. Nevýhodou je, že v tomto okamžiku nevíte, jestli pojedete po nebo proti směru jízdy, jak se píše ve fialovém rámečku. Takže pokud vám například nevyhovuje jízda proti směru jízdy, máte smůlu.

V dalším kroku vidíte možnost uplantění slev. Já jsem například měla „Tageskarte zu Halbtax-Abo“ (koupila jsem cca 3 týdny dopředu přes aplikaci SBB), někdo má třeba koupený Swiss Travel Pass. Děti do 6 let mají jízdu zdarma, ale stále musí mít zaplacenou rezervaci. V okamžiku, kdy jsem tedy zvolila svou slevu, stránka mi automaticky přepočítala cenu, tedy ukázala pouze cenu místenky. V dalším kroku si pak ještě můžete objednat jídlo (o tom ještě dále).

Po vyplnění potřebných osobních údajů a slev, odkliknutí a zaplacení (možnost platby i přes Twint!) jsem dostala do mailu potvrzení rezervace. Já jsem si ještě pro jistotu zaplatila i připojištění. Jsou to 1,72 CHF navíc, ale nikdy nevíte, co se může přihodit. V příloze k mailu je až na poslední straně vaše rezervace s QR kódem, který po vás bude průvodčí ve vlaku chtít. Tak, a teď už nezbývá než vyrazit!

Moje trasa Chur – Brig

Vzhledem k mému plánu a navazujícím spojením, a taky proto, že trasu Chur – St. Moritz jsem místním vlakem projela den předtím (více v tomto článku na blogu), jsem si pro svou cestu Glacier Expressem vybrala úsek Chur – Brig. Vlak z Churu vyráží v 11:05 a v Brigu je v 15:40. Pokud zvolíte tento úsek, přijdete o zážitek spojený s přejetím známého Landwasser-viaduktu a kroucením tratě po Albulabahn.

Ale nepřijdete o nádherný průjezd podél řeky Rýn – švýcarským „Grand Canyonem“ s úžasnými skalními útvary, ani o průjezd obcí Disentis/Mustér, která je největší románsky mluvící komunitou ve Švýcarsku a které dominuje klášter, jenž je nejstarším benediktinským opatstvím ve Švýcarsku.

Budete stoupat k Oberalppass, budete klesat do Andermattu, který byl založen Walsery – potomky německých (alemanských) kolonistů pocházejících z Horního Wallisu, usazujících se ve 13. až 15. století ve vysokohorských alpských oblastech Švýcarska (kantony Wallis, Graubünden, zčásti Ticino). Ti tady stavěli typické domky z modřínového dřeva, které vlivem slunečních paprsků zčernalo. Projedete 15,4 km dlouhým tunelem Furka a pak budete projíždět širokým údolým řeky Rhôny s Mekkou běžeckého lyžování, městečkem Goms. Moje trasa končila v Brigu, centru německy mluvící oblasti kantonu Wallis. Město zažilo zářivý hospordářský vzestup, když se díky podnikateli Kasparu Stockalperovi stalo centrem obchodu mezi Francií a Lombardií.

Jak asi správně tušíte, všechny tyto informace nemám ze své hlavy, ale dozvěděla jsem se je skrze informační povídání ze sluchátek, které po nástupu najdete u svého sedadla. Vždy, když ve vlaku zazní zvukový tón, ozvou se ze sluchátek zajímavé informace, stačí si naladit kanál s jazykem, ve kterém chcete informace poslouchat – čeština chybí, ale na kanále 1 je němčina, na 2 angličtina, a tak to jde dál až k čínštině. Na kanálech 7 a 8 můžete poslouchat švýcarskou hudbu – na 7 „lidovky“ a na 8 populární hudbu v Mundart, tedy švýcarském dialektu.

Jídlo v Glacier Express

Nemusíte se bát, že když si neobjednáte rovnou při rezervaci místa ve vlaku, už na vás nic nezbyde. Jídlo z menu, které najdete na stolečku, si můžete objednat kdykoliv během cesty. Pokud máte už jídlo dopředu objednáno on-line, čeká vás při nástupu do vlaku už rovnou prostřený stoleček. Do Glacier Express si ale můžete přinést jídlo a pití vlastní.

Nás už se stevardi krátce po nastoupení v Churu začali ptát, co bychom rádi k obědu. Jak říkala Míša v podcastu: “Ve vlaku si můžete objednat až čtyřchodové menu. Je to jako luxusní restaurace na kolejích, ale ceny jsou tady docela příznivé.” Byla jsem po vydatné snídani u Zuzky Zuzu’s Cupcakes v Churu tak plná, že jsem si objednala jen polévku. Ale ta byla vynikajicí, tradiční Bündner Gerstensuppe. Jídlo se začalo servírovat okolo půl dvanácté. Během cesty se stevardi chodili ptát, jestli něco nepotřebujeme, nedáme si kafe nebo dezert, a tak jsem samozřejmě neodolala čokoládovému koláči. Jídlo se neplatí hned, ale zhruba když se začnete blížit k Brigu, začnou stevardi procházet uličkami s kasírkou. Platit můžete hotově nebo kartou.

Vejdou se velká zavazadla do Glacier Express?

Pokud cestujete s velkými zavazadly, nemusíte se je bát vzít si je s sebou do vlaku, je tady pro ně úložný prostor. Méně úložného prostoru je pak pro kabelky a jiná příruční zavazadla. Zatímco v „normálních“ vlacích máte police pro odložení menších zavazadel nad hlavami, tak kvůli velkým panoramatickým oknům chybí. Takže nezbývá zastrčit si je pod sedadlo. Na kabáty taky nejsou háčky vedle okýnka, jak bývá zvykem, ale můžete si je hezky pověsit na ramínko v chodbičce mezi vagony.

Moje dojmy

Jízda Glacier Expressem je určitě zážitek. Ale mně stačilo zažít ho jednou, abych věděla, o čem to je, ale víckrát asi už jet nemusím. I když jsem jela jen necelých pět hodin, cesta už mi ke konci připadala dlouhá a ze sezení v protisměru se mi začínalo dělat špatně, k čemuž přispěla i absence čerstvého vzduchu. Z tohoto důvodu bych asi jízdu nedoporučovala rodinám s menšími dětmi (pokud tedy nemáte vlakové nadšence). Co se ale jízdě nedá upřít, to jsou samozřejmě panoramata. Nevím, jestli mě víc okouzlily skalní soutěsky v údolí Rýnu, anebo ohromné horské masivy. Navíc jsem si díky této cestě vytipovala spoustu dalších míst, která bych chtěla navštívit.

A co vy? Podnikli jste někdy cestu Glacier Expressem? Jaký to byl pro vás zážitek? Napište mi!