Creux du Van je unikátní přírodní skalní amfiteátr v kantonu Neuchâtel. Má průměr jeden kilometr a je výsledkem neustálé vodní a ledové eroze. Pokud máte rádi místa, kde můžete cítit neskutečnou sílu přírody, je toto místo určeno právě vám. Já jsem byla šťastná, že jsem si mohla odškrtnout další položku ze svého švýcarského bucketlistu.
Příjezd: Noiraigue
Veřejnou dopravou: Výchozím místem pro tento okružní výšlap je vesnička Noiraigue v údolí Val de Travers v kantonu Neuchâtel, asi hodinu cesty západně od Bernu. Právě z Neuchâtelu sem jezdí pravidelné vlaky a od nádraží je oficiální začátek trasy.
Autem: Na nádraží se také nachází parkoviště. Jelikož je oblast Noiraigue oblíbený výletní cíl (nejen kvůli Creux du Van, ale i kvůli nedaleké soutěsce Gorges de l’Areuse/Areuseschlucht), může být brzy zaplněno. V tom případě nezoufejte, ale pokračujte ještě zhruba 300m po Rue de l’Areuse dál a těsně před železničním přejezdem narazíte na další parkoviště (5 CHF/den). Další parkoviště Parking du Devins (tam jsem teď parkovala já) se nachází za řekou. Parkování na 4 hodiny stojí 5 CHF, 10 CHF na celý den.
Nejdřív vede po asfaltové silnici. Těsně předtím, než zabočíte do lesa, budete míjet zajímavé betonové prvky. Jak se dozvíte cedule upevněné na jednom z nich, jedná se o pozůstatek činnosti armády, zejména hraničních jednotek z období druhé světové války. Švýcarsko sice bylo neutrální, ale bylo připraveno se bránit v případě ohrožení. Třeba stavbou takovýchto pancéřových bariér.
Na prvním rozcestníku na hranici lesa se vydáte doleva – trasa je velmi dobře značená, budete se držet značení 286 Sentier du Creux du Van. Z vlakového nádraží Noiraigue trvá výšlap na vrchol asi hodinu a půl až dvě a musíte zdolat 780 metrů převýšení.
Les Oeuillons
Zhruba v polovině cesty nahoru narazíte na farmu se zvířaty Les Oeuillons, kde si můžete dát malé občerstvení v Buvette des Oeillons předtím, než začnete stoupat po „Sentier des 14 Contours“, tedy „stezce se 14 zatáčkami„.
Sentier des 14 Contours
Teprve tady začíná ta pravá „sranda“. Po úzké stezce, přes kořeny, přes kamení, stoupáte cik-cak nahoru. I pro mě to byl výšlap místy docela namáhavý, zejména kvůli vysoké teplotě ten den. Naštěstí byla většina stezky ve stínu, ale i tak jsem propotila tričko.
No a na konci stoupání se přede mnou otevřel tento výhled:
Restaurant Le Soliat
Ještě než jsem se vydala na procházku po útesu, vydala jsem se do asi 5 minut chůze vzdálené restaurace Le Soliat, která nabízí teplá i studená jídla a nápoje. Můžete si tady dokonce koupit i čerstvý domácí chleba. A vedle restaurace je i dětské hřiště.
Creux du Van
Když jsem se posilnila a doplnila vypocené tekukiny v restauraci, vrátila jsem se k útesu a procházela kolem starých suchých kamenných zdí typických pro Juru.
Na okraji útesu nejsou žádné zábrany, což je poněkud děsivé a nebezpečné, takže buďte opatrní (ne, na fotce nejsem já!).
Na vrcholu je samozřejmě nádherná scenérie s širokými výhledy do krajiny, kde je budete mít spoustu příležitostí k fotografování.
Hned vedle stezky jsou pastviny, takže vaše kroky bude doprovázet cinkání kravských zvonců.
A může se stát, že narazíte na kozorožce. Neskutečné! Takhle zblízka jsem ho ještě nikdy neviděla. Fascinující bylo, jak ho davy turistů vůbec nevyváděly z míry a nechal si lidi, kteří si ho fotili a natáčeli, k sobě přiblížit na pár metrů.
Klesání
Na dalším rozcestníku uvidíte, že zpátky do Noiraigue se můžete vydat přes Ferme Robert nebo směrem ke La Grand Vy. Podle načtených recenzí je první trasa hodně příkrá a pokud máte rádi svoje kolena, budete pokračovat po oficiální trase.
Klesání je mírné, nejdřív vede po asfaltové silnici a pak po široké lesní cestě. Po nějaké chvíli se před vámi otevře výhled na Creux du Van.
Nebojte, o návštěvu Ferme Robert, kde si také můžete dát občerstvení, nepřijdete.
Shrnutí
- Oficiální délka trasy, kterou najdete tady, je 14 kilmetrů. Ale pokud si uděláte odbočku k restauraci, bude to asi o kilometr víc.
- Pokud byste měli zájem o méně náročnou trasu, autem je možné dojet až k parkovišti a restauraci La Ferme de Soliat, odkud je to na okraj útesu jen kousek pěšky. Ale i tady se dá udělat lehčí 4 kilometry dlouhý okruh. Najdete ho na blogu Swiss Family Fun.
- I v létě zde může být velmi větrno, proto doporučuji, abyste se vhodně oblékli. Určitě doporučuju náhradní tričko, protože pokud vás propocené ofoukne studený horský vítr, koledujete si o nachlazení.
- Stoupání je velmi strmé a kamenité, rozhodně trasu nedoporučuju absolvovat, pokud nedávno pršelo, protože může být kluzká.
- Nezapomeňte pevné obutí a také turistické hůlky.
