Jak obléct děti na turistiku

Myslím, že jsme naše děti těmi všemi výlety, které tady podnikáme, docela rozmazlili. Se začátkem každého víkendu se totiž ptají: „A kam pojedeme dneska?“. Tady se rovnou přiznám, že nejsme žádní extrémisti a na výlet nejedeme za každého počasí, abychom měli „čárečku“, že jsme někde byli. Když ale vyrážíme do přírody, kromě výběru místa a přípravy svačiny, stejně důkladně chystám i oblečení. A v tomto příspěvku bych se s vámi ráda podělila o to, co se nám na našich výpravách osvědčilo.

Na úvod bych chtěla upozornit, že toto rozhodně není žádný reklamní článek a za zmínění a odkazy na výrobky neinkasuji žádnou provizi (ale kdyby tomu tak bylo, rozhodně bych se nezlobila :))

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Myslím, že se každý, ať už jde kamkoliv, intuitivně obléká ve vrstvách. Na internetu se můžete dočíst, jak správně funkčně vrstvit oblečení (namátkou třeba tady), takže se tím zde podrobně nebudu zabývat, já se dnes soustředím na to, jak oblékáme děti na výlety my.

Ne vždy dávám dětem jako spodní vrstvu trička z funkčních materiálů, což by správně mělo být. Kluci se prostě někdy rozhodnou, že chtějí právě jejich oblíbené bavlněné tričko a těžko se jim vysvětluje, že když se zpotí, bavlna snadno nasákne pot a dlouho schne, takže jim rozhodně neodvede vlkost od těla a můžou prochladnout. Proto raději ustoupím a sbalím náhradní tričko s sebou do batohu.

Střední vrstva

I když jedeme někam v létě, nikdy nezapomínám vzít klukům mikinu, nejlépe fleecovou, i když by ji měli mít jen ovázanou kolem pasu. Vždycky jim říkám, že na horách může dojít i v létě velmi rychle ke změně počasí, a proto je lepší ji mít, než se pak třást zimou.

Jako horní vrstvu klukům většinou beru šusťákové vesty, které jsou zespod fleecové a mají trošku prodloužený zadní díl. To považuju za praktické zejména proto, že se kluci pořád sklánějí k nějakým věcem, které na cestě vidí – kamínkům, šiškám, klacíkům – a tak jim aspoň nefouká na záda, když se sehnou.

Při výletech se ne vždy můžeme spoléhat na ideální počasí, hlavně když se rozhodneme jet do hor. I když mám osvědčené servery na předpovědi počasí, jsem skeptická a radši sbalím jednu vrstvu navíc. Tou je softshellová bunda, která ochrání před větrem i deštěm, ale zároveň je lehká, prodyšná a také poměrně skladná. Nebojím se napsat, že dobrou službu odvádějí softshellky z řetězce Lidl, které mají podle mého subjektivního názoru velmi dobrý poměr kvalita a výdrž/cena.

V létě kluci nosí sportovní kraťasy, i když bych na nich raději viděla dlouhé kalhoty, které přeci jenom více chrání před klíšťaty, popálení kopřivami nebo poškrábání o kameny (asi sami víte, kam všude dokážou děti vlézt).

Ještě když byl nejstarší syn docela malý, upozornila mě kamarádka (díky Madli! :)) na českého výrobce dětského oblečení Fantom, se kterým byla velmi spoojená. Tak jsem také od nich pro kluky objednala několikery kalhoty s podšívkou. Ač jsem ráda podpořila český výrobek, kalhoty při častém nošení neodolaly (hlavně v oblasti kolen) drobným kamínkům a došlo k potrhání.

Jelikož tady by bylo objednávání kalhot Fantom trošku logisticky náročnější, posléze jsme pořídili klasické outdoorové kalhoty Kilimanjaro s odepínacími nohavicemi. Jsou lehké, prodyšné a snadno schnou. 

Boty

U bot záleží na terénu a na ročním období – takže se obutí dětí může pohybovat od sandálů po turistické boty. V létě mají kluci většinou outdoorové sandály se zesílenou špičkou (dítě s ukopnutým palcem dokáže dát svou nespokojenost hodně hlasitě najevo), které jsou lehké, prodyšné, dobře drží na noze, a lze v nich vlézt i do vody.

Pokud počasí nebo terén úplně nejsou na sandály, obouvají tenisky s pevnou podrážkou (aby v nich po cestě necítili každý kámen), anebo turistické boty (kluci už jim neřeknou jinak, než Wanderschuhe). Možná namítnete, že s tím, jak dětem rychle roste noha, je docela finančně náročné pořizovat na každou sezónu novou kvalitní turistickou obuv, ale na to mám jeden tip:

Tady se přiznám (a snad mě neodsoudíte), že jsem boty pro naše kluky koupila v dětském „sekáči“. Skoro v každé vesnici tady fungují burzy dětského oblečení („Kinder kleider börse“), kam maminky nosí k prodeji nošené oblečení/obuv/hračky. Samozřejmě si i tam obuv pečlivě vybírám a chodím do obchůdku, který mi doporučila další kamarádka (díky Pavli! :)). Od ní vím, že paní majitelka klade velký důraz na to, aby obuv a oblečení nebylo „jeté“ (poškozené, sežmolkované, flekaté, odřené atd.), před prodejem je dokonce ještě pere a obuv desinfikuje. Takže jsem klukům koupila takřka nenošené boty ve vynikajícím stavu za zlomek původní ceny.

Do turistických bot dětem dávám kvalitní české ponožky VoXX. Máme je celá rodina a jsme s nimi velmi spokojení.

Doplňky

PS:

Asi jste si všimli, že na úvodní fotce mají naši kluci na zádech batůžky. Z těch ale pomalu vyrůstají a já mám v plánu jim koupit nové. Pokud máte nějaký tip na dobrý dětský turistický batoh, napište mi do komentářů, anebo na moji Facebookovou stránku. Předem díky za všechny tipy!

Pokud nechcete přijít o nejnovější příspěvky na mém blogu, staňte se jeho pravidelným čtenářem a zaregistrujte se na mém blogu v pravém horním rohu této stránky. Děkuji 🙂

Budu ráda, kdykoli budete chtít sdílet moje příspěvky na Facebooku nebo Twitteru. Pomůže mi to dostat můj blog k dalším lidem, kterým by se také mohl líbit.

Nezapomeňte mě také sledovat přes Pinterest, Bloglovin a Instagram.

A samozřejmě se těším na všechny vaše komentáře!