Když jsme se rozhodli, že se vypravíme do Milána, moc jsem nevěděla, co tady vlastně jako budeme dělat. Opravdu jsem totiž měla v hlavě pouze asociaci – Miláno = San Siro . No jo, vím, co si asi myslíte, ale prostě jsem s fotbalem vyrůstala, a tak to dopadlo (díky tati! :)). Nikdy mě nenapadlo o Milánu uvažovat jako o turisticky profláklém místě, jako jsou třeba Řím, Florencie nebo Benátky. Takže jsem musela sednout k internetu a hledat, kam že to kromě slavného stadionu ještě vyrazíme. A zjistila jsem, že Milán toho má hodně co nabídnout! Navíc výhodou nejznámějších turistických zajímavostí v Miláně je to, že jsou v docházkové vzdálenosti od sebe, takže nemusíte využívat místní dopravy.
Katedrála Duomo di Milano
Asi bych se měla jít stydět do kouta! Maturovala jsem z Dějin umění a nepamatuji si, že v Miláně stojí nádherná gotická katedrála, známá jako „Dóm“ – největší v Itálii a pátá největší v Evropě.
Pokud máte na svých cestách rádi duchovní zážitky, anebo jste věřící, doporučuji návštěvu Katedrály Narození Panny Marie v době nedělní bohoslužby (jejich program tady). Má to také výhodu, že při návštěvě bohoslužby neplatíte vstupné do katedrály.
Náměstí před katedrálou Piazza del Duomo bylo v době naší návštěvy z větší části uzavřeno kvůli poslední etapě slavného cyklistického závodu Giro d’Italia (takže moji rada: vždy si předem ověřte, jestli se v místě, kde se budete nacházet, nekonají takové akce!), ale i tak si děti aspoň užily krmení holubů před katedrálou.
Doufám, že při naší další návštěvě budeme mít víc času, abychom se prošli i po střeše katedrály, odkud jsou prý nádherné výhledy do širokého okolí. Myslím, že i dětem by se to líbilo!
Galleria Vittorio Emanuele II
Galleria Vittorio Emanuele II je spíš taková zastřešená (lépe řečeno zasklená) ulice hned vedle Piazza del Duomo plná luxusních butiků a ještě luxusnějších restaurací.
Tímto nejstarším nákupním centrem v Itálii jsem prošla s otevřenou pusou, protože se tady člověk mohl jen kochat pohledem do výloh a omdlévat nad výší cen na jídelních lístcích.
Castello Sforzesco
Na místě původního středověkého opevnění města si nechal milánský vévoda Francesco Sforza v 15. století postavit hrad, který byl později díky svému rozšíření největší citadelou v Evropě.
Dnes se tady nachází několik muzeí a sbírek umění. Jejich návštěvou jsme děti netrápili, ale jelikož je vstup do areálu hradu zdarma, prošli jsme se aspoň po jeho nádvořích.
Parco Sempione
Hned za Castello Sforzesco se nachází obrovský park, který je zelenou oázou uprostřed velkoměsta. Konají se tady různé akce, jako například fotbal v zorbingových koulích nebo festivaly. My jsme si u nejbližšího stánku koupili tradiční pečivo focaccia a po vzoru místních jsme si udělali piknik.
Po odpočinku v trávě jsme příjemnou procházkou došli až konec parku, kde se nachází Arco della Pace (Oblouk míru).
Když jsme se potom vydali po jeho obvodu, narazili jsme mimo jiné na dětské hřiště, velký stadion Arena Civica (ten se sice tváří, že pochází z antických dob, ale byl postaven na začátku 19. stolení v neoklasicistním stylu, který se však antikou velmi inspiroval) nebo Akvárium.
Uličky čtvrti Brera
V této části města se přestanete na chvíli cítit jako v rušném velkoměstě, ale dýchne na vás duch malých italských městeček, kde si lidé plnými doušky užívají setkání s přáteli nad šálkem cappuccina nebo sklenkou dobrého italského vína v nesčetných restauracích a barech.
Pro děti jsou samozřejmě tahouny místní Gelaterie – my jsme objevili jednou výtečnou na pulzující Via Fiori Chiari přímo v srdci této čtvrti.
Naši procházku touto čtvrtí jsme zakončili u Kostel svatého Marka.
A jaké byly moje dojmy z návštěvy Milána?
Milán mi v lecčems připomínal Prahu. Nejen kvůli metru a tramvajím, ale i několikapatrovým budovám „paláců“ v centru města, velkému náměstí s jezdeckou sochou a všudypřítomnými holuby (a bohužel taky bezdomovci). Parco Sempione mi připomínal Stromovku, Dóm zase katedrálu svatého Víta. Prostě cítila jsem se tady jako doma 🙂
Nebudu zastírat, že na jednu stranu jsem byla trošku zklamaná, že se nám nepodařilo navštívit všechna místa, která jsem měla ve svém itineráři. Tak mi manžel moudře připomněl, že při cestování s dětmi musí člověk snížit své očekávání a musí se přizpůsobit jejich tempu a potřebám. Ale na druhou stranu se máme na co těšit příště! 😉
A co vy? Byli jste s dětmi v Miláně, anebo jiné metropoli? Lákají vás návštěvy velkoměst, anebo raději volíte jiné cíle? Napište mi do komentářů! A nezapomeňte si tuto fotku uložit na Pinterest!
