Jak na mně poznáte, že se chystáme na „dovolenou“ do Česka

Zhruba třikrát do roka vyrážíme na „dovolenou“ do Česka. Abychom si užili rodiny a taky oslav tradičních svátků nebo rodinných událostí. Toto se neobejde bez velkých příprav, stejně jako před odjezdem na jakoukoliv jinou dovolenou.

Kromě toho, že několik dní dopředu kontroluju předpověď počasí, abych mohla co nejlépe a nejúčelněji zabalit oblečení sobě a dětem (asi jako všude, tak i u nás se manžel se začíná balit teprve asi dvě hodiny před odjezdem – ano drahý, mluvím o tobě 😉 ), tak se u mě cestovní horečka projevuje ještě jiným způsobem. Jak víte, v některých věcech se vymykám definicím normálnosti (jak jste se mohli dočíst tady), takže není divu, že mezi přípravné činnosti zahrnuji i následující:

1. Nakupuju online věci, které ve Švýcarsku neseženu

Třeba povlečení (věděli jste, že švýcarské polštáře a peřiny mají rozměry 65×100, resp. 160×210 cm, , kdežto ty české 70×90, resp. 140×200 cm?). A já mám samozřejmě ještě pořád i po pěti letech tady přikrývky z Česka. Nebo taky objednávám knížky v češtině, protože i když vlastním čtečku, tak přeci jen mám ráda i „klasické“ knihy. To vše si nechávám doručit na adresu rodičů nebo sestry, čímž jim takto děkuji za svatou trpělivost, že si z jejich domovů dělám výdejnu zboží 😀

2. Píšu si seznam věcí, které bych chtěla nakoupit a které ve Švýcarsku neseženu

Některé věci je prostě pro mě lepší kupovat přímo v obchodě, než online (třeba pytlíky mletého kmínu a piškotů, Koka, Esíčka, kila polohrubé a hrubé mouky nebo můj ověřený lak na nehty z lékárny). O spodním prádle oblíbené značky ani nemluvě 😉

3. Píšu si seznam míst, kam bych se chtěla s dětmi podívat.

A ne, nejsou to jenom obchody 😉 Ale třeba zajímavá místa, která bych jim chtěla ukázat. Loni v létě to třeba byla Stezka lovců mamutů, letos na jaře jsme podnikli výšlap na Velký Lopeník (jo, já vím, článek vám ještě dlužím!).

4. Studuju program kin v našem městě a okolí

Protože jupí, budeme mít konečně hlídání, takže se nám s manželem podaří vyrazit za nějakou romantikou!

5. Domlouvám termíny u zubaře, na očním, na zubní hygieně…

Protože ač máme některé lékaře už tady ve Švýcarsku (a se zaměstnanci místní optiky už si s nadsázkou skoro tykáme 😉 ), přeci jen se vyplatí s některými věcmi jezdit do Česka.

6. A domlouvám termíny na kafe, na vínko…

Prostě na pokec s lidmi, které mám ráda a které jsem tak dlouho neviděla. I když se někdy může zdát, že online svět vzdálenosti stírá, tak prostě není nad to posadit se s někým blízkým do útulné kavárny či restaurace a probrat z očí do očí, co se kde šustlo za tu dobu, co jsme v domovině nebyli (no prostě probrat nejnovější drby 😉 ).

7. Jedu se rozloučit s Bernem

Možná to může znít pateticky, až pitomě, ale před každou naší dovolenou (a nemusí být zrovna v Česku) mám nutkavé puzení sama si zajet do Bernu. Žádné nákupy v hlavním městě, to ne. Prostě se v klídku projít známými zákoutími a připomenout si, jaké to tady bylo poprvé, když inkoust na manželově nové smlouvě ještě ani neuschnul a my tudy procházeli s pocitem, že vlastně vůbec netušíme, jak moc se náš život změní.

Jak to máte s příležitostnými návraty do vlasti vy, kdo také žijete v zahraničí? Je něco, bez čeho se vaše přípravy neobejdou? Napište mi!

A pokud nechcete přijít o nejnovější příspěvky na mém blogu, staňte se jeho pravidelným čtenářem a zaregistrujte se v pravém horním rohu této stránky. Děkuji. Nezapomeňte mě také sledovat přes Facebook, Pinterest,a Instagram.

A samozřejmě se těším na všechny vaše komentáře!