Velikonoce ve Švýcarsku

Ještě před pár lety jsem nemohla říct, že by Velikonoce byly mým nejoblíbenějším svátkem v roce. To nejpozitivnější, co jsem na nich dokázala najít, bylo to, že byly příslibem jara a blížícího se léta a teplého slunečného počasí po všech těch šedivých a chladných zimních dnech. Všechno se ale změnilo, když se nám narodili kluci a manžel jim upletl první tatary a kluci celí nadšení vyrazili na pomlázku. I když tomu předcházelo docela velké logistické plánování, za kým kdy vyrazit, aby se stihlo obrazit celé ženské příbuzenstvo.

Letos jsme museli vzhledem ke stávající situaci zůstat přes Velikonoce ve Švýcarsku. A tak jsem se rozhodla zmapovat, jak se slaví Velikonoce tady.

Prázdniny

Dny volna jsou ve Švýcarsku Velký pátek a Velikonoční pondělí. Zatímco ale Velký pátek je státní svátek, o tom, zda bude volné i Velikonoční pondělí si kantony rozhodují samy. Děti mívají okolo tohoto termínu většinou jarní prázdniny. Ty se samozřejmě liší kanton od kantonu. Letos třeba v „našem“ kantonu Bern jarní prázdniny vycházely na týden před Velikonocemi a týden po nich. V Zugu zase mají dva týdny po Velikonocích. Ale to je vlastně letos úplně jedno, že…

Ve dnech velikonočního volna Švýcaři vyrážejí na chaty (pokud mají) v horách, nebo lodě na jezerech, nebo prostě jen ven do probouzející se přírody. Pro nevěřící je to vlastně jen pár dnů volna navíc, které se musí nějak smysluplně využít.

Náboženství

Švýcarsko je v zásadě rozděleno na protestantské a katolické. Proto i slavení Velikonoc má v různých regionech jinou podobu. Podle toho, co jsem dohledala, se nábožensky více slaví v katolických kantonech.

My bydlíme v protestantské oblasti, tudíž tady třeba zvony vůbec „neodletěly do Říma“, ale vesely vyzváněly od čtvrtka do soboty stejně jako jindy.

V Mendrisiu v kantonu Ticino se již od 17. století v průběhu svatého týdne konají tradiční procesí, které jsou zapsány na seznam světového dědictví UNESCO. Jedná se o jednu z nejslavnějších a nejpůsobivějších velikonočních událostí ve Švýcarsku. Nejznámější akcí z celého týdne jsou Pašíjové hry, které se konájí na Zelený čvtrek. Herci (rolí je asi 200, včetně 40 jezdců na koních) jsou muži a ženy z lidu. Mají na sobě kostýmy, které byly získány z milánské opery La Scala v roce 1898. Tyto kostýmy mají vysokou hodnotu, což vede k přísným pravidlům: Jakmile prší, událost je zrušena.*

Tradiční procesí plačících žen se koná v Velký pátek ve městě Romont v kantonu Fribourg. Vystavují plátno, o kterém se říká, že jej svatá Veronika použila k utření Kristovy tváře, když nesl kříž a do kterého se zázračně vtiskl obraz jeho obličeje.

Na Bílou sobotu připadá katolická velikonoční vigilie, která je samostatnou liturgií připomínající a zpřítomňující Kristovo zmrtvýchvstání. Bohoslužba začíná po západu slunce, v 9 nebo 10 hodin mimo kostel svěcením velikonočního ohně, od nějž se rozsvítí stovky svíček.

Tradice

Výzdoba

I Švýcaři používají proutky, ale docela jinak, než my. Tvoří z něj tzv. Osterbaümli, tedy velikonoční stromeček. Čerstvě nařezané větvičky se naaranžují do vázy a ozdobí se barvenými vajíčky (ať už skutečnými foukanými nebo umělými, které poslouží stejně dobře). Velikonoční strom je umístěn na jídelní stůl nebo někde v obývacím pokoji, aby byl připomínkou přicházejícího jara.

Barvení vajíček

Stejně jako ve Česku, tak i ve Švýcarsku se drží tradice barvení natvrdo uvařených vajíček. I používané barvy jsou víceméně stejné. Buď ty, které se rozpustí ve vodě a vy do směsi barvy, octa a vody vejce namačíte, anebo třeba ty ve formě barevné pasty, kterou si napatláte na igelitové rukavice a tou natřete vajíčka, která pak mají krásný mramorovaný efekt. Řekla bych ale, že největším hitem jsou vejce barvená v cibulových slupkách s obtisky lístků rostlin.

Velikonoční „lov na vajíčka“

Na Velikonoční neděli schovávají rodiče nabarvená vajíčka, čokoládové zajíčky, velikonoční cukrovinky a malé hračky buď venku na zahradě nebo v domě. Dětem se dají do ruky košíky a dospělí mají chvíli klid 😉

Velikonoční brunch

I do Švýcarska dorazil v západních zemích populární brunch, tedy spojení pozdní snídaně a oběda. Mnoho švýcarských rodin se dnes setkává s rodinou nebo přáteli ať už doma nebo v restauraci na brunchi s tradičními pochoutkami: velikonočními vejci, Züpfe, sýry, sušeným masem, Bircher müesli atd.

Eiertütsch

Rozbíjení vajíček. Cílem této hry je zjistit, čí vejce je nejtvrdší. Každý účastník hry si vybere vajíčko a toto ťuká s vajíčkem „soupeře“. Nejprve tito dva spoluhráči ťukají ploché strany vajec proti sobě, pak na špičaté strany. Vyhrává ten, jehož vajíčko zůstává nedotčeno. Pokud mají protivníci jednu nakřáplou stranu vajíčka, opakují hru se se stále neporušenou stranou.

Sladkosti

Čokoládoví zajíčci a vajíčka

Stejně jako v Americe a dalších evropských zemích jsou Velikonoce ve Švýcarsku poznamenány rostoucí komercializací. Už několik týdnů před Velikonocemi najdete v obchodech širokou nabídku čokoládových figurek zajíců všech tvarů a velikostí. Taky čokoládová nebo želé vajíčka sypaná cukrem nebo máčená v čokoládě, klasická „Kinder“ vajíčka ve velikonoční úpravě, no prostě sladkostí co hrdlo ráčí.

V některých cukrárnách si dokonce můžete vlastního velikonočního zajíčka vyrobit, stejně jako my loni v Zollbrücku.

Výroba čokoládových zajíčků v Aeschlimann Bäckerforum

Osterchüechli

Jsou velikonoční koláče s křehkého těsta s rýžovou nebo krupicovou náplní s rozinkami, anebo bez nich. Buď si můžete koupit (nebo upéct) velké koláče, anebo i malé o velikosti tartalettky.

Zajíčci z kynutého těsta

Stejně jako jsem si před Vánoci ve Švýcarsku přisvojila tradici pečení Grittib¨änze, tedy panáčků z kynutého těsta, tak jsem stejný postoj zaujala i k pečení velikonočních zajíčků. Kdo není milovník pečení, může si pro sladké zajíce skočit do nejbližší pekárny nebo supermarketu.